Jednoduchá polévka z pečený červený řepy, kterou zvládnete hravě vykouzlit i bez zeleninovýho vývaru. Nejlepší je se lžící pravýho řeckýho jogurtu, zakápnutá panenským olivovým olejem. Mňam!
Tohle je další z mých oblíbených zimních polívek. Miluju její barvu, která dokonale zahřeje už jenom pohledem. Taky to cejtíte? :)
Připravuju ji různě, ale dneska mám pro vás asi tu vůbec nejjednodušší variantu, na kterou potřebujete opravdu jen pár základních ingrediencí a poctivej řeckej jogurt (já ráda „plnotučnej“ s 10% tuku – od značky KRI KRI, kupuju ho v Globusu). Ten báječně dokreslí a osvěží nejen vydatnou růžovou barvu, ale hlavně vytuní chuť řepovýho krému. A jakej je ten nejlepší?
Zatím stále platí, že rozdíl mezi jogurtem řeckým a jogurtem řeckého typu/stylu tkví v jeho výrobě. Zatímco do jogurtu řeckého typu se přidává sušená mléčná bílkovina a jogurt se tak zahušťuje, originální řecký jogurt se naopak odstřeďuje a zbavuje syrovátky, i díky tomu je hutnější, bohatší na bílkoviny a chutnější. Na výrobu 1 kg řeckého jogurtu se spotřebují 3 kg mléka, na výrobu 1 kg jogurtu řeckého typu 1 kg mléka.
V současný době je v řešení odstranění vymezení výrobků „řecký jogurt“ a „jogurt řeckého typu“, kvůli sporům s EU o místo jeho výroby – označení jsou údajně zavádějící. Tak uvidíme, jak to nakonec s těma názvama dopadne. :) Víc se dozvíte třeba tuhle v odkazu.
Nejlepší je polévka z pečené řepy. Pokud tedy máte čas, neoloupané bulvy zabalte pevně do alobalu a do měkka upečte v troubě při teplotě 220 °C. Potrvá to v závislosti na velikosti řepy, hodinu až dvě. Pak řepy oloupejte a dál pokračujte podle receptu.
1. Kromě jedné řepy nakrájejte všechny kusy na větší kostky, tu poslední na drobné kostičky a dejte oboje zvlášť bokem.
2.Oloupejte mrkev a cibuli a nakrájejte opět na kostičky, česnek nadrobno.
1. Na olivovém oleji opečte mrkev, pak cibuli a koření, jakmile zezlátně přidejte česnek a po chvilce řepu na větší kousky, promíchejte, zalijte vývarem (vodou), osolte a krátce povařte.
2. Polévku rozmixujte do hladka, přidejte řepu na kostičky a dochuťte solí a pepřem.
3. Servírujte ozdobné řeckým jogurtem, tymiánem a zakápnuté olivovým olejem.
Bože „cejtįm“tu strašnou češtinu.Těšila jsem se na recept, ale „sorry Metry“,ani jsem ho nedočetla do konce.Radši jdu hledat jiný. Zlatý internet s možností výběru!
Obdivuju vás že těm lidem vůbec odpovídáte.
Z pečený řepy, cejtíte… Pár slov a musel jsem odejít z receptu.
Teda odejejt z receptejt.
Hnus jak píšete.
Já jsem zkušená učitelka češtiny. Člověk buď umí užívat jazyk tak, aby mu druzí rozuměli, aby jeho projev měl hlavu a patu a přinesl požadované informace, nebo ho tak používat prostě neumí. Paní Jana má pravdu, že je ve svém prostoru, kde si může psát jak chce, navíc její jazyk je sdělný, bohatý a naprosto jasný. I nespisovná čeština je pěkná a patří k naší národní kultuře.
ZTo nemyslíte vážně,źe?
Že by prof.deformace???
Co dodat. I my, kteří nejsme z Prahy, jsme doma s prarodiči mluvili „po našemu“, s kamarády „jak nám zobák narost“, na veřejnosti, s cizími lidmi, na úřadech spisovnou češtinou. Vaše pražská čeština je hatmatilka, ani spisovná čeština,ani obecná čeština, svědčí jen o tom, že mateřský jazyk, který byste měla ovládat nejlépe ze všeho, co k životu potřebujete, nectíte.
Dobrý den, někdy je například milé nedodávat nic. :) Je mi třeba srdečně jedno pokud jste nebo nejste z Prahy. Já lidi na města ani nic tomu podobného nedělím. Doporučuji přečíst si moje ostatní komentáře k tomuto tématu, z nějakého záhadného důvodu kumulujících se u polévky z červené řepy… Byť nespisovně píšu u stovek článků u sebe na webu. Já zareaguji už jen na to, že jsem ráda, že většinu lidí v mém prostoru baví a zajímají recepty, tipy a ostatní moje myšlenky a práce, a jen výjimečně se musím pozastavovat a ztrácet čas nad komentáři zabývajícími se třeba spisovnou češtinou. A že co bych měla a neměla ovládat ve svém životě, že nechávají svobodně na mně. Hodně radosti do života a pěkný den přeji, Marcelo. A prosím, pokud Vás můj prostor neoslovuje, nenavštěvujte ho. S díky, Jana Králiková.
Kroutim hlavou, buzerovat se dá všude a všechno.
Já děkuji, že vím, jak udělat pol”í”vku.
Za uši mne netahá nic.
Zdeni, moc děkuju za milý komentář. :)
Recept je výborný, Ale ta pražská čeština je příšerná. Nejsou tu jen Pražáci!!
Díky, Miloši! Jsem ráda, že Vám recept chutná. :) Každopádně já jakožto autorka „bohužel“ Pražák jsem, a někdy mě baví psát tak, jak mi „zobák narostl“. A protože je tohle můj web, který si spravuju sama a obsah je tu pro vás všechny zadarmo, buď to budete muset holt přežít, anebo jít o dům dál. :) Nejsem veřejnoprávní médium, ale soukromá osoba, která si v rámci svojí práce chce pracovat, jak sama uzná za vhodný. Nikde není psáno, že to bude vyhovovat všem, a ani to není účelem. Účelem je dělat věci tak, jak to baví a dává smysl mně. Pokud to baví i někoho tam venku, je to moc fajn. Ať se daří! J.
Já jsem také Pražák, ale ta až moc lidová čeština mě tahá za uši a bolí od ní oči. I když má autorka jiný názor. ?
Dobrý den, Zdenko, to není o názoru, ale o tom, že je tohle můj prostor, kde platí moje pravidla. Dnes už píšu zase trochu jinak, holt to je vývoj. :) Není v mých silách
recepty, které tu jsou od roku 2014 (teď je rok 2022) přepisovat a aktualizovat. Pokud Vás žádný můj obsah nezaujal, anebo Vám ta forma sdělení vadí tolik, že můj web nebudete navštěvovat, zcela to respektuji. Prima den! J.