Zdravá domácí lékárna #1: První pomoc při nachlazení a rýmě
Zdravá domácí lékárna #1: První pomoc při nachlazení a rýmě
Jana Králiková - 'ZÁSADNĚ' ZDRAVĚ Zdraví  

Zdravá domácí lékárna #1: První pomoc při nachlazení a rýmě

číst dál

Na první pohled by se možná mohlo zdát, že jsem takový ten zapřisáhlý nepolykač pilulek, zaklínač všech doktorů a oddaný milovník babských rad. Jenže já stojím zase někde uprostřed. Přírodní medicínu ale miluju, a to víte. A tak jestli vás zajímá, jak řešíme první pomoc při rýmě a nachlazení u nás doma, ráda vás budu inspirovat obsahem naší zdravý domácí lékárny.

V otázce onemocnění vždycky bude hrát hlavní roli přirozená a automatická prevence zdraví. Na tu bychom nikdy neměli zapomínat, a pak taky umět se k sobě navzájem chovat zodpovědně. Tím myslím to, co často bereme na lehkou váhu a ze zásady nedodržujeme, protože (nejen) „do práce se chodit přece musí“, děj se co děj. Takže pak na sebe v MHD, v zaměstnání, v obchodech i na rodinných návštěvách… nezodpovědně chrchláme a vzájemně se speciálně o infekční, tedy nakažlivé nemoci dokolečka dělíme.

Vzpomenete si, kdy jste si naposledy v tramvaji odsedli od někoho, kdo kašlal a ani si nepřikryl pusu rukou? A jak vás to naštvalo? A vzpomenete si, kdy jste takhle někde kašlali/smrkali vy sami, byť i jen v kruhu rodinném? Já myslím, že jo. I mně se to bohužel občas stává. Taky mám sem tam neochvějnej pocit, že něco „strašně nutně“ musím vyřešit místo toho, abych se uklidnila, na všechno se vyprdla a zalezla do postele.

Kurýrování se dnešní doba moc nepřeje. A proto je dobrý o tom mluvit a taky si třeba pomáhat v uvědomování, jak důležitý je nemocem nejen předcházet, ale i jak se s nima právě v počátku nejlíp vypořádat. Jak si pomoct sám, a kdy má smysl jít k lékaři pro prášky. Protože kde jinde než v čekárně zaručeně něco chytíte, pokud na vás skočilo zatím jen lehké nachlazení a rýma, se kterými se ale v pohodě zvládnete poprat sami doma.

Ne-moc

Moc se mi líbí výklad slova nemoc ve smyslu nemohoucnosti. Protože když je člověk prostě a jednoduše ne-mocný a ne-může, tak je najednou tak nějak víc jasný, že by si měl prostě lehnout a nic nedělat. Jakékoli akutní oslabení imunitního systému, které ovlivňuje naši kondici i náladu, potřebuje v prvé řadě hlavně klid. 

Jakmile se totiž náš rozjetý, ale nemocí napadený organismus konečně zastaví a my mu dopřejeme „restart“ v podobě odpočinku, odlehčenou stravu bohatou nejen na vitamíny a zvýšenou podporu imunity, teprve tehdy má tělo šanci se začít regenerovat, nabírat znovu sílu a uzdravit se.

Pokud se to samozřejmě nelepší, návštěvě doktora se člověk nevyhne.

Já to dělám tak, že své praktické lékařce předem zavolám, popíšu jí, co mi je, po telefonu zkonzultujeme závažnost, pak se případně dohodneme, že dorazím, a tak se objednám na určitou hodinu – abych nemusela čekat v čekárně s ostatníma nemocnýma. V ordinaci mi pak udělá (velmi orientační) test CRP, a protože je nakloněná holistický medicíně, nerve do mě naštěstí hned prášky, ale doporučuje vyčkat. Když je to na antibiotika (který jsem neměla, ani nepamatuju), tak mi je předepisuje s tím, že je zatím třeba ani nasazovat nemám. A až v závislosti na případném zhoršení je mám teprve začít užívat. Pokud by to vyhodnotila jako akutní případ, tak je samozřejmě začnu brát hned.

První pomoc při nachlazení a rýmě

Naše domácí lékárna obsahuje několik imunitu podporujících pomocníků, a to jak z řad kvalitních „superpotravin“ a produktů, tak i osvědčených babských rad a receptů. Tady jsou! :-)

Zázvorový čaj (s kurkumou a citronem)

Zázvor pravý (Zingiber officinale) je báječný dutiny protahující koření původem z Číny, odkud se rozšířil přes takřka celou Asii do Afriky a Karibiku, až nakonec zabrousil i do našich zeměpisných šířek. Oddenek zázvoru je jedním z nejčastěji využívaných přírodních medikamentů nejen napříč ájurvédou a tradiční čínskou medicínou.

Doporučená denní dávka čerstvého zázvoru je 5 g u dospělého člověka. U dětí závisí na jejich věku a konstituci.

Tenhle voňavý, štiplavý zázrak, kterýmu východní léčitelství připisuje vlastnosti hřejivé, suché a povznášející (jang), si nejlíp dokáže poradit s obtížema, které definuje opačný (jinový) charakter – studený, vlhký a tíživý. Takže třeba právě s rýmou a nachlazením.

Čerstvý zázvor, kurkuma, citron a případně med. Náš denní chléb při nachlazení.

Díky velkému obsahu gingerolu (hlavní biologicky aktivní složce zázvoru), která z velké části může za většinu léčivých účinků koření, působí na náš organismus antibakteriálně, protizánětlivě, antiviroticky a pomáhá snižovat riziko vzniku infekčních onemocnění. Zkrátka pročišťuje náš organismus a pomáhá ho zbavovat nežádoucích patogenů.

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) je známý taky jako indický šafrán, a to díky svojí výrazné barvě, kterou během vaření hravě obarvíte nejen svoje ruce na několik následujících dní až týdnů, ale prakticky cokoli, na co sáhnete. Doporučuju proto používat při práci s čerstvou kurkumou rukavice. :-) Původně pochází z Indie, u nás se dá sehnat v bio kvalitě např. v prodejnách Country Life a stejně jako zázvor je hojně využíván v přírodním léčitelství napříč téměř všemi kontinenty.

Doporučená denní dávka čerstvé kurkumy je max. 8 g u dospělého člověka. U dětí závisí na jejich věku a konstituci.

Chuť kurkumy je zemitá, lehounce nahořklá a pepřovitá. Obsahuje velké množství kurkuminoidů, z nich nejznámější je kurkumin, kterýho se v oddenku nachází ale asi jen 3 % z jeho celkový váhy. Podle TČM má podobně jako zázvor zahřívací účinky.

Kouzelný piperin? Možná jste se setkali s informací, že by se kurkuma měla konzumovat výhradně s (černým) pepřem, protože jinak jsou její účinky prakticky nicotný. No. Ano i ne. :-)

Kurkumin je skutečně dle různých studií (jednu přikládám) údajně mnohonásobně vstřebatelný v kombinaci s piperinem, typicky štiplavou látkou obsaženou především v černém pepři. Uvádí se třeba pokus, při kterém se po požití 2 000 mg (2 g) čistého kurkuminu s 20 mg piperinu znásobilo množství kurkuminu v krvi až 2 000 %. To je poměrně vysoký číslo, hm?

Naproti tomu se začaly ozývat i hlasy, který upozorňujou na fakt, že kurkumin je dost možná prekurzorem účinných látek. I když má kurkumin schopnost se v játrech rychle zmetabolizovat, neznamená to, že přijdeme o jeho přínos, protože metabolický pochody v organismu i tak umí přeměnit kurkumin na aktivní látky, které působí protizánětlivě.

Navíc kurkumin a hlavně jeho metabolity (demethoxy kurkumin, kurkumin sulfátu…) údajně nejsou v našem organismu pouhých pár vteřin. Uvádí se, že díky konjugaci (schopnosti navázat se na jiný látky v organismu) se v něm vyskytujou naopak klidně až 8 hodin.

Přirovnala bych to k podobnýmu mýtu, že je potřeba v každém jídle během dne obsáhnout správný poměr makronutrientů: sacharidů, bílkovin a tuků. Samozřejmě že je to ideální, ale je to velmi často nežitelný. Pokud si dáte ke snídani jídlo bohatší na sacharidy s minimem např. bílkovin, neznamená to, že už to během dne „nedoženete“ obědem/večeří, který budou naopak bohatší na bílkoviny nebo složený primárně z proteinů s dostatečným obsahem tuků, a naopak. Nepleťte si na sebe zbytečně bič… Není to nutný! Výživa není takový dogma, jaký se z ní rádo a často dělá. Chce to spíš přemýšlet a pouštět si do života přirozenost, která je jasná a jednoduchá.

Pokud vás ale absence pepře v zázvorovém čaji s kurkumou příliš trápí, uvařte si třeba haldi doodh neboli zlaté kurkumové mléko anebo „imunitní“ vývar, na které najdete recepty níže nebo v odkazech.

Citron a med v čaji. Ano, nebo ne?

Asi nejskloňovanější a dva nejvíc zažitý pomocníci při churavění. Neznám snad nikoho, kdo by si přes zimu anebo v nemoci nedělal bylinkový čaj s „citronem a medem“. A možná díky tomu existuje kolem medu a citronu v čaji tolik obecných pravd i městských mýtů. Tady jsou ty nejčastější & moje poznámky k tomu:

  • „Citron i med přichází v horkém čaji o svoje účinky.“ – Ano, to je pravda. Vitamín C není termostabilní a v závislosti na teplotě a délce varu ho v surovinách ubývá, stejně tak jako živých enzymů, polyfenolů i některých vitamínů v medu. Ale když je do čaje „nenarvete“ při 100 °C a naopak počkáte, až bude mít čaj pitelnou teplotu, směle jejich účinky na svoje zdraví nechte působit.
  • „Citron podle TČM ochlazuje, a proto je v zázvorovém čaji (který naopak zahřívá) kontraproduktivní.“ – Citron sám o sobě spadá do potravin se studeným účinkem. Nicméně čaj pijete teplý, a tím pádem jinový charakter citronu měníte na minimálně neutrální. Takže ne. Citron v teplém čaji v kombinaci s hřejivým jangovým kořením není kontraproduktivní.
  • „Citron svou kyselostí ruší účinky medu, víc se hodí třeba pomeranč.“ – a proč? Citron není koncentrovaná kyselina. Obsahuje sice velké množství kyseliny askorbové a citronové (3,5–8,0 g/100 g), ale má taky přibližně kolem 90 % vody. Jeho šťáva v čaji je navíc velmi zředěná, má proto příjemnou kyselou chuť a v kombinaci s medem naopak funguje skvěle. Ale pokud vám víc chutná v čaji pomeranč, klidně si ho tam vymačkejte. :-)
  • „Med působí PROzánětlivě, protože je sladký.“ – Med je sladký. Ale taky je plný enzymů, polyfenolů, karotenoidů, vitamínů, minerálních látek… s naopak PROTIzánětlivými účinky. Nehledě na to, že si ho do čaje nedáváte půl kila, ale lžičku dvě. Pokud vám v čaji ale z nějakého důvodu vadí, tak si ho tam jednoduše nedávejte.

Šťastná Jája v centru tradiční vietnamské medicíny v Saigonu. Někteří Vietnamci jsou na TČM trošku háklivý, protože je to údajně jejich přírodní léčitelství. :-)

Pokud vás třeba tradiční čínská medicína zajímá víc do hloubky, v českém jazyce vyšla kdysi moc hezká knížka: Na frekvenci čínské medicíny od Petra Hoffmanna. Je čtivá a pro mě byla nejhodnotnější z těch, co jsem kdy četla. Je jasná, autor se do ničeho nezamotává a předkládá plno zajímavých a užitečných informací.

Haldi (ka) doodh

Je kurkumové nebo taky „zlaté mléko“. Nápoj, který je ve světě asi nejvíc známý jako zdraví prospěšné golden milk. Poprvé jsem o něm slyšela i ochutnala ho v Indii. A jak už to tak bývá, každá rodina má svůj tradiční, zaručený recept, který se dědí z generace na generaci.

Haldi (ka) doodh neboli kurkumové mléko, česky známé taky jako zlaté mléko, v zahraničí golden milk.

Jeho hlavní složkou je kurkuma a mléko. Jestli použijete kurkumu čerstvou, nebo sušenou a mléko živočišné, nebo rostlinné, je jen na vás. I v Indii se haldi doodh pije se sušeným, anebo čerstvým kořením. Já mám radši verzi s kurkumou čerstvou (v bio kvalitě ji kupuju třeba v Country Lifu), protože báječně a o dost víc voní. Ale když není, tak taková kvalitní bio sušená kurkuma je skvělá alternativa. Stejně tak jsem se setkala s recepty obsahujícími jen a pouze kurkumu a mléko, anebo s kombinacemi, které se skládaly až z patnácti ingrediencí.

Já jsem ze zkušenosti zaparkovala tak nějak uprostřed. V receptu jsem zkombinovala svoje poznatky z Indie, ájurvédy, a tak nějak lidský přístup, který člověka omezí jen minimálně, takže vás nepoženu na Dálný východ pro muší křidýlka… :-)

Recept na moje kurkumové mléko haldi (ka) doodh najdete tuhle v odkazu.

Častěji dělám zlaté mléko v rostlinné variantě, protože mi při nachlazení obecně nedělá vždycky dobře mléčná bílkovina (viz níže). Jako základ používám rýžové mléko, které občas míchám s mlékem kokosovým (podle chuti a kondice), většinou v poměru 2 : 1. To prohřeju v rendlíčku a bokem si nakrájím a smíchám koření: (ideálně čerstvou) kurkumu a zázvor, hřebíček, černý pepř, zelený kardamomskořici pravou.Pak přidám všechno do mléka a prohřeju po dobu asi 5 minut. Nevařím!

Na závěr do zlatýho moku přidávám ráda ghíčko (přepuštěné máslo), jednak protože kurkumin je rozpustný v tucích (a napomáhá tedy jeho vstřebávání), a druhak – a to především – protože je to s ním vážně vynikající! :-) Pokud byste toužili zachovat recept v rostlinné variantě, použijte třeba kokosový olej. Sladím podle chuti případně medem, jakmile trošku vychladne, kvůli enzymům apod., jak už jsem psala u zázvorovýho čaje výš.

Manukový med

Manuka neboli balmín metlatý (Leptospermum scoparium) je teplomilná dřevina s nádhernými drobnými narůžovělými květy, původně z jihovýchodní Austrálie, dneska opěvovaná obzvlášť pro svoje léčivé účinky.

Rostlina jako taková má mnohý využití v přírodním (domorodém) léčitelství, obzvlášť na Novém Zélandu. Vytékající pružná a sladká smůla z poraněných větví je konzumována především dětmi při potížích s kašlem. Éterické oleje manuky jsou zase plné terpenoidů a flavonoidů a mají antimykotické, protizánětlivé, antimikrobiální a protialergické účinky.

Já ráda při nachlazení a obecně, když na nás doma něco leze, využívám manukový med od Sonnentoru. Zaprvé proto, že je to produkt, který se získává od včeliček v jejich původním prostředí na Novém Zélandu. Za druhé je v bio kvalitě, které odpovídá i ekologická ohleduplnost nejen směrem k surovině, ale i vůči včelstvu. Za třetí mi chutná a za čtvrté Sonnentor u medu udává jeho TA (reálnou antibakteriální aktivitu medu), nikoli faktor MGO, který je zavádějící.

Aby si manukový med zachoval nejen svoje dezinfekční účinky, nesmí být vystavený více než 40 °C, doporučuje se používat nekovové nádobí. Já ho proto do čaje anebo do kurkumového mléka přidávám, až když má pitelnou teplotu, anebo jen tak na lžičce rovnou do pusy, aby byl v co největší koncentraci.

Poctivý „imunitní“ vývar

Co byste si vybrali? Síťovku plnou pomerančů, mandarinek, jablek… nebo obecně ovoce, u něhož je tak nějak zažitý, že je obzvlášť při nachlazení skvělým zdrojem (nejen) vitamínu C, a tak vás postaví na nohy. Anebo pořádnou porci poctivýho vývaru? :-) 

Recept na základní drůbeží vývar posilující imunitu najdete i pod fotkou na Instagramu tuhle dole.

View this post on Instagram

NOVÝ RECEPT Původně jsem vám sem chtěla dát inspiraci na něco sladkýho, když bude zítra ten Valentýn. Ale Janinka @cukrfree.cz mě předběhla, tak to máte jen ve Stories, ať nejsem tak okatě trapná.🙄😅 Takže jsem si řekla, že když už něco, ať to stojí za to. A tak tu máte vývar!😆 I s receptem. A povídání o něm, který se vztahuje ke článku o prevenci, nachlazení a rýmě a naší zdravý domácí lékárně, kterej dopisuju 😊. ~ Co jíte, když na vás něco leze, anebo jste nemocný? Baštíte pomeranče, mandarinky, pijete (šípkovej) čaj s medem a citronem… a ládujete se tak především vitamínem C? Pokud vám to chutná a nemáte z toho kopřivku, je to určitě moc fajn. Ale co takovej pořádnej a poctivej, světlej (ideálně maso-kostní) vývar?🍲👌🏼Ten vás totiž zaručeně postaví na nohy! ~ Určitě už jste slyšeli o terapeutickým protokolu GAPS, který vychází ze specifický (nízko)sacharidový diety (SCD), a tak narozdíl od sladkýho ovoce hojí organismus (především teda střevo, kde sídlí právě naše imunita 🥳🦠👊🏼, kterou v nemoci potřebujeme maximálně podpořit) vydatným vývarem se zeleninou. A to se při chřipkový epidemii vážně dost hodí, hm? Navíc si ho zvládnete založit úplně v pohodě i sami, a to i přes to, že máte "rýmičku" a většinu času strávíte (a měli byste!) ležením v posteli.😉 Víc pak najdete ve článku… ~ Základní drůběží vývar na posílení imunity: (všechny ingredience ideálně v bio/farmářské kvalitě) 1 lžíce přepuštěného másla 3 mrkve 1 cibuli 2 česneky 3 cm čerstvého zázvoru 3 cm čerstvé kurkumy 3 bobkové listy 4 kuličky nového koření 5 kuliček pepře 1 celý kuřecí skelet 2 křidýlka sůl 1-2 lžíce jablečného octa ~ Postup: 1. Pokud nemáte zeleninu v bio kvalitě, všechnu ji oloupejte, a potom nakrájejte na kousky, cibuli a česnek stačí překrojit na půl, zázvor s kurkumou oloupejte vždy a rozkrojte podélně. 2. Na lžíci @ghicko zlehka orestujte zeleninu, přidejte koření, vše zalijte asi 1,5 l vody (během vaření můžete přilévat, pokud bude potřeba), přidejte kuřecí skelet a křídla, jemně ochuťte solí a přilijte jablečný ocet (ten nebude ve vývaru cítit, ale vytáhne z kostí potřebné minerály)… Pokračování v komentáři.⬇️

A post shared by Jája 🐰 (@zasadnezdrave) on

Nemám vůbec nic proti ovoci, a už vůbec ne proti céčku, kterým se de fakto ani moc nedá předávkovat a jeho užívání ve více či méně holistických podobách se naopak často a preventivně doporučuje maximálně zvyšovat – až převyšovat – i během chřipkový epidemie. Mimochodem DDD vitamínu C je 75 mg. Takže je dobrý vědět, že třeba pomeranče obsahujou 50–70 mg vitamínu C na 100 g ovoce, mandarinky 30–40 mg/100 g, jablka max. kolem 10 mg/100 g. Nicméně např. paprika (140–150 mg/100 g) nebo šípky (750 mg/100 g) jsou na céčko mnohonásobně bohatší.

Jenže takovej pořádnej vývar! To je lék jako blázen. No fakt! Možná už víte, že se vývarem hojí organismus během „diety“ s názvem GAPS (Gut And Psychology Syndrom)

Jde o terapeutický protokol, který uznává propojení mezi trávicím traktem a lidskou psychikou, na kterou má údajně významný vliv. Že se střevům říká druhý mozek, protože jsou naším největším orgánem, ve kterém sídlí imunita = zdraví, jste už taky možná slyšeli. A proto není divu, že právě tenhle „soubor pravidel“ částečně vycházející ze specifický (nízko)sacharidový diety SCD může dobře (a míň dogmaticky) zafungovat a posloužit i v období, kdy je odolnost našeho organismu oslabená natolik, že na nás skočilo i třeba to nachlazení a rýma.

Prostě podpořit imunitu právě skrze střeva, kde sídlí, domácím (masovým) vývarem vám udělá vážně moc dobře! 

Výhoda je, že ho navíc hravě zvládnete uvařit i sami, a to i pokud vám není zrovna dvakrát hej. Stačí vám maso, případně kombinace s kostma (ideálně v bio kvalitě – a primárně drůbeží, ale klidně i králičí nebo hovězí), kořenová zelenina: mrkev, pastinák, a koření: bobkový list, nové koření, pepř, cibule, česnek… voda, (pomalý) hrnec a pár hodin času, kdy vývar necháte táhnout a sami si nejlíp půjdete zchrupnout. Můžete přidat i lžíci až dvě jablečnýho octa, který vám z kostí ve vývaru vytáhne maximum minerálů.

Základní drůbeží vývar na posílení imunity.

Kdybyste byli na GAPSu a léčili byste se podle něj s propustností střev, neměl by být u vývaru obsah kostí v poměru k obsahu masa vyšší než 20 : 80, kvůli přirozeně se vyskytující kyselině glutamový, kterou čistě kostní vývar už z definice obsahuje víc. Ale tím se netrapte. Nejedem v úvodní GAPS dietě, chcem se dostat z nachlazení. :-) Zeleninový vývar je taky fajn, jen nebude mít takovou „sílu“. 

Pokud by vás GAPS přece jen zajímal víc do hloubky, doporučuju přečíst si knížku jeho autorky Natashi Campbell-McBride (vloni vyšla i v češtině) a udělat si na protokol vlastní názor sám. Já každopádně žádnou dietu/protokol a priori nepovažuju za tu jedinou a správnou, všespásnou, která vyléčí všechny neduhy světa.

Cibulový sirup

Jestli jsem v dětství něco nesnášela – v kontextu léčby klasických onemocnění (kromě ledový sprchy a zábalu na sražení teploty, no kdo toto vymyslel?! :-D Ale o tom jindy) – tak je to tenhle sirup!

Štiplavá, cibulová vodička na dně hrnečku, kterou mi maminka připravovala z nadrobno nakrájený cibule, smíchaný s cukrem nebo medem, mi připadala prostě odporná. A pak jsem ochutnala durian. :-)) A víte, jak chutná? Jako tenhle sirup! A od tý doby mi to nevadí, našla jsem si v durianu asi dost nepochopitelný zalíbení. A stejně tak v cibulovým sirupu.

Cibulový sirup připravíte tak, že nakrájíte jednu oloupanou cibuli na drobné kostičky, zakápnete ji medem (já používám pro maximalizaci účinku ten manukový), promícháte a necháte ji hodinu odpočívat, aby pustila šťávu. Tu pak po lžičkách užíváte (3× denně po jídle) do odeznění obtíží. Mně pomáhá sirup na vykašlávání hlenů a dávivý kašel.

Aromaterapeutické éterické oleje

V tomhle si obecně dost frčím. Vždycky mě fascinovaly bylinky (možná i proto vznikl můj bylinkový web asijskebylinky.cz) a jejich účinky. Zajímalo mě to dokonce natolik, že jsem si během vejšky udělala i několik teoretických a praktických kurzů fytoterapie. Bylinkový čaje, koření a aromaterapie, to je další z mých mnoha hobby. :-)

Upřednostňuju éterické oleje v bio kvalitě a mám dobrou zkušenost s českou značkou Nobilis Tilia. K jejich rozptýlení do prostoru používám svoji stařičkou nerezovou aroma lampu od firmy Zack, která už se bohužel nevyrábí. Podobnou má v nabídce ale značka Blomus.

Aroma oleje pomáhající primárně při nachlazení a rýmě:

  • eukalyptus blahovičník úzkolistý (Eukalyptus radiata) – díky silicím eukalyptolu (cineolu) prokazatelně usnadňuje, uvolňuje a „protahuje“ dýchací cesty, pomáhá tak při léčbě zánětu průdušek, nosních dutin, při kašli, rýmě i nachlazení; je proto vhodný především k inhalacím a u nás doma oblíbeným prvním pomocníkem, kterýho láduju do aroma lampy při prvních známkách, když na nás něco leze
  • borovice / borovice lesní (Pinus sylvestris) – má přirozeně antiseptické a protizánětlivé účinky, podobně jako eukalyptus podporuje uvolňování dýchacích cest a usnadňuje odkašlávání (vykašlávání hlenů z dýchací trubice)
  • kajeput střídavolistý neboli tea tree (Melaleuca alternifolia) – dezinfikuje dýchací cesty, mírní dechové obtíže; v přírodní medicíně slouží především k léčbě katarů, astmatu a dýchacích dutin; při nachlazení se využívá ve směsi s eukalyptem na masáž hrudníku a je přírodním antiseptikem, takže se skvěle hodí i k inhalaci nebo do aroma lampy k pročištění vzduchu
  • kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) – je antiseptický, stimuluje dýchací systém, posiluje imunitu a je vhodný pro prevenci a léčbu virových onemocnění; silice je nevhodná pro děti do 3 let a těhotné ženy

Znáte českou firmu Nobilis Tilia? V jejich nabídce najdete praktickou aromaterapeutickou domácí lékárničku s pěti základními éterickými oleji. Připadá mi to prima i jako originální a prospěšný dárek, hm?

Kdyby vás zajímala literatura o aromaterapii, tak moc doporučuju knížku, která se dá poměrně dobře sehnat ještě stále přes antikvariáty, protože jinak už je bohužel vyprodaná… Jmenuje se Praktická aromaterapie a je fakt podle mě nejlepší, která v Česku vznikla, našla jsem v ní vždycky všechno, co jsem potřebovala. Napsala ji Barbora Nováková a Zbyněk Šedivý, což je vlastně úplně jasný, protože PaeDr. Šedivý je jeden z našich nejvýraznějších představitelů aromaterapie a spolumajitel firmy Nobilis Tilia. :-)

Výplach nosu

Jala neti [džala néti] je tradiční a nesmírně efektivní metoda čištění nosu, která je v Indii známá tisíce let. Jelikož jsem starej strašpytel, dlouho jsem se ji bála vyzkoušet, ale teď na ni nedám dopustit! Spočívá v prolévání nosních dírek solným/mineralizovaným/bylinkovým… roztokem nebo odvarem za pomoci speciální nosní konvičky.

Původně se taková očista prováděla před každým jógovým cvičením, aby se dostatečně uvolnily dutiny a jogín tak mohl kvalitně a opravdu hluboce dýchat. Dneska se tahle metoda využívá při potížích s ucpaným nosem, k léčbě chronické rýmy anebo ke zklidnění sliznice v sezóně pylových alergií.

A jak vyplachovat nos?

Připravíte si konývku neti, která má ergonomickou dlouhou hubičku, do ní přidáte sůl a zalijete teplou vodou (kolem 37 °C), dobře rozmícháte, předkloníte se a střídavě nejprve jednou a pak druhou nosní dírkou proléváte nos. Nejlíp vám to půjde podle videa tuhle. A fakt se ničeho nebojte, je to super, opravdu to strašně pomáhá a vůbec to nebolí ani to není nepříjemný (pokud nebudete zkoušet hned Vincentku). :-)

A nezapomeňte se nejdřív vysmrkat. Aby vám dírkama voda protekla, musí být obě uvolněné a bez rýmy. Po proceduře se znovu dobře vysmrkejte, ale tak, abyste měli vždycky jednu dírku volnou a neprofoukli si náhodou uši se zbytkem vody, to byste si mohli způsobit zánět středního ucha.

K výplachu nosu se používá konvička neti:

K výplachu nosu můžete použít:

  • solný fyziologický roztok – rozpouštím si 1–2 odměrky solného květu v teplé převařené vodě, tím doporučuju minimálně začít (1 odměrka soli pro začátek určitě stačí, hlavně použijte klasickou sůl bez příchutí apod.)
  • převařenou vodu s vincentkou – míchám si půl napůl Vincentku s teplou vodou, ale tohle je docela dryák :-)
  • převařenou vodu s čajovníkem – do 200 ml vody přidám 1 kapku tea tree, promíchám a vyplachuju

Čemu se v nemoci vyhýbám

Kromě domácích pomocníků se mi osvědčilo se i pár běžným návykům obloukem vyhnout.

„Zahleňující“ potraviny

Já vím, já vím… nic jako zahleňující potraviny neexistuje. „Tisíckrát potvrzený a zároveň vyvrácený mýtus!“ :-))

Nojo, ale co když vám konzistence určitých druhů potravin skutečně v kombinaci s rozdrážděným a nemocí přirozeně zahleněným organismem – máte prostě třeba rýmu, ta vám začne padat na průdušky, kde se vám hleny usazujou, a vy tak furt chrchláte a chrchláte a vykašláváte – opravdu nedělá dobře? Tak pak doporučuju vyprdnout se na nějaký mýty/nemýty, co kdo o tom říká a píše, a místo toho si naprosto subjektivně vychytat, co vám reálně dělá nebo nedělá v kombinaci s domácí léčbou dobře.

Mně třeba fakt často vadí:

  • mléčné produkty – bez ohledu na debaty, které se o nich v tomhle případě vedou; jejich vazká konzistence se mi na hleny prostě „lepí“ a ten pocit zahlenění se díky tomu násobí (pardon, je to nechutný, ale líp to vysvětlit nedokážu), a tak je eliminuju, pokud nastane situace, že mi to va, ať si říká kdo chce co chce
  • některá rostlinná mléka a jogurty – nejčastěji mi vadí kokosové a mandlové
  • banány – v některých případech mi kvůli konzistenci nevyhovujou úplně stejně jako mléčný potraviny
  • některé ořechy a semínka – opět stejný důvod, takže se jim často taky vyhýbám, speciálně vlašským ořechům a slunečnicovým semínkům
  • alkohol – asi by mělo být pravidlem při nemoci nepít tak nějak automaticky; já teda obecně moc nepiju, ale občas, i když nejsem nemocná, mi třeba vyloženě sklenička vína ne vždycky udělá dobře, a to kvůli vyššímu obsahu síry… jen mě to napadlo, tak to sem přidávám

Přílišná aktivita

Víc než kdy jindy se, když na mě „něco leze“ anebo jsem nakřápnutá/nemocná, programově maximálně vyhýbám tomu, muset cokoli dělat, a prostě se snažím fakt zalézt do postele a co nejvíc spát.

Když se nudím, tak si čtu, pouštím si seriály, koukám na filmy anebo hraju nějaký hry… Ale hlavně se fakt snažím odpočívat, i když jsem zářnej příklad naprostýho neposedy.

Doufám, že vám tenhle článek přijde nejen v chřipkovém období k duhu a bude se vám obecně hodit, i když raději vám popřeju jen to pevné zdraví!

A co vy? Taky máte nějaký svoje osvědčený babský rady, recepty a doporučení při nachlazení a rýmě? Jestli jo, budu moc ráda, když se o ně nejen se mnou podělíte dole v komentářích! :-)

Jana Králiková - ZÁSADNĚ ZDRAVĚ

Pusto a prázdno. Bez vašich komentářů je tu strašně smutno...

Přidat konimentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můj Instagram Jája frčí na Instáči, hlavně teda piští na stories

Nevěříte? Instakuk!

NEJ recepty Co mě nejvíc ba

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

NEJ z bloguCo mě nejvíc... taky ba

Zásadně zdravě – Jana Králiková

Zásadně zdravě O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu. A taky o životním stylu, který vás bude bavit.

Tady máte dort. Dortem nic nezkazíš. Říkali.

Zásadně zdravě – Jana Králiková
Zásadně zdravě – Jana Králiková

Děkuju. Že jste to se mnou došmrdlali až sem.

Zásadně zdravě – Jana Králiková
Vietnam s Jájou - od 6. do 16. března 2019 Do Vietnamu!
Kuchařka Gastrokroužku - Spojilo nás jídlo Kuchařka tady!
Food blog roku - Hlasujte tady! Hlasujte tady!
Gyro output