Tenhle recept je (pro mě) tak trochu speciální a to hned z několika důvodů:

1. Jde o soutěžní recept v rámci Foodblogu roku 2015 s názvem Aperitivo moment, do které jsem se rozhodla přihlásit. Vymyslela a přichystala jsem proto předkrm a podle pravidel ho doplnila vhodným drinkem, který lze vyrobit i bez sladkých sirupů s čerstvým voňavým exotickým ovocem a bylinkami.

2. Nikdy jsem se žádné soutěže nezúčastnila a chci si to prostě vyzkoušet a poměřit tak i třeba síly s ostatními gastromaniaky.

3. Připadá mi to jako zajímavá výzva. Chtěla jsem sestavit jednoduchý, ale přitom neobyčejný recept, který by se vám mohl hodit na párty nebo k posezení s přáteli s nevšedním koktejlem, a to vše v takzvaně „ZÁSADNĚ“ ZDRAVÉ kvalitě. ;)

Navíc jsem v tu dobu, kdy jsem recept měla čas vymýšlet a tvořit, byla ještě ve Vietnamu, ne ve svojí kuchyni se všemi vychytávkami a s potřebnými ingrediencemi, na které je člověk zvyklý. Spousta báječných surovin se tam sehnat dalo a spousta těch, se kterými to člověk už umí, naopak třeba vůbec ne, takže to pro mě navíc byla strašně zajímavá zkušenost.

K receptu mě inspiroval Vietnam. Jeho vůně a chutě a samozřejmě tradiční a sezónní suroviny. To je panečku něco, pracovat s krevetama, marakujou, mangem a pomelem… a moct se u toho tvářit náležitě sezónně. ;)

A pak taky stáže v Grand Cru u Jana Punčocháře. Kde se mísí moderní mezinárodní (také exotická) i tradiční česká a rakouská kuchyně, klade se důraz – samozřejmě – na kvalitu a čerstvost surovin, sezónnost jako v každé dobré restauraci… ale hlavně na nestádovost, originalitu a kuchařský um. Za což si pana šéfkuchaře nesmírně vážím (možná vůbec nejvíc).

Jak na krevety, jaký je v nich rozdíl, a tím pádem jaké na recept třeba i pořídit a jak je oloupat se dozvíte v mém článku o krevetách.

Důležité u receptu je sloupnuté krevety alespoň hodinku marinovat v marakujovo-česnekové marinádě. Potom je hezky po jedné zabalit do nudlí, marinádou je celé ještě jednou potřít a dát je na cca hodinu zamrazit (podle toho, jak máte výkonný mrazák, jinak klidně přes noc). Nudle se vám pak při fritování nerozjedou, bude to celé držet hezký tvar a také se nenasáknou olejem. Budete je navíc smažit jen asi 40 vteřin. Ale tohle všechno vám ukážu v postupu u receptu.

Mango-salát je úplně jednoduchý a hravě ho zvládnete za pár minut. Důležité je akorát nepoplést manga (třeba právě ve Vietnamu, kde jich na trhu najdete milión). Můžete použít prakticky jakékoliv zelené nedozrálé mango. Nejvíce rozšířená je odrůda tommy atkins, kterou známe i u nás, a vozí se sem z USA. Je to takové to větší kulatější zelené mango, které se občas zbarví do červena, když by dozrávalo na stromě, bude fialové (u nás ani náhodou). V Asii se setkáte spíš s odrůdou podobné mangu atalufo (stejně jako třeba v Mexiku). Nebudu vám tu plést hlavy názvy, protože ve Vietnamu se kultivarům manga říká podle místa, kde se pěstují. Kdyby vás to ale přeci jen zajímalo, koukněte třeba sem. Hodit se vám bude zase vietnamská škrabka, kterou už znáte z receptu na papájový salát.

Zleva: od nejméně zralého vietnamského manga (Xoai cat Hoa Loc) po nejzralejší, které se používá i do thajského dezertu „mango sticky rice“, známého jako sweet mango, sand mango atd.

A důležité jsou i bylinky, pokud neseženete rdesno vonné (koriandr vietnamský), nahradit ho můžete koriandrem setým a trochou chilli. Rdesno je totiž lehce pikantní.

Zleva: rdesno vonné, bazalka thajská, dole: máta vodní

Giả Negroni [zá negroni] neboli „falešné Negroni“ je moje vietnamská variace na známé Negroni sbagliato. Drink, který vychází z klasického koktejlu Negroni, vynalezeného v roce 1919 v kavárně Casoni ve Florencii. „Pravé Negroni“ tvoří jeden díl ginu, jeden díl sladkého vermouthu a jeden díl „bitteru“ (nejčastěji se používá Campari). U nepravého Negroni je gin nahrazován spumante, tedy „šumivým vínem“ (používá se sekt – brut, prosecco…).

Teď to vypadá, že jsem děsnej machr přes drinky. :)) Ale já popravdě mixologii absolutně a vůbec nerozumím. V životě jsem umíchala vlastně jeden jediný drink a to navíc pod dohledem. Když ještě šéfkuchař Shahaf Shabtay vedl Sasazu, učili mě s barmanem kdysi koktejl Green Geisha z melounu (byl samozřejmě boží!). Takže protože vám tu nechci dávat rady neschválené rukou odborníka (je jaksi evidentní, že já koktejlům nevládnu), a protože jsem prostě ale taky zvědavá jako opice, napadlo mě oslovit povolané z nejpovolanějších, a poprosit o pomoc kluky z mého nejoblíbenějšího pražského baru La Casa de la Havana Vieja. Napsala jsem jim přes Facebook, jestli by byli tak hodní a takhle na dálku mi poradili, co by se k receptu hodilo za drink, a jak to vyrobit v polních podmínkách s takovým nějakým zajímavým twistem.

A oni mi na můj bláznivý dotaz odepsali…! Jsou skvělý… A navíc profíci, takže tady vám představuju náš zcela nový drink, který jsem pojmenovala příznačně vietnamsky: „Giả Negroni“, protože je inspirovaný Negroni sbagliato a je umíchaný z Campari, marakuji, pomela, pikantní vietnamské bylinky rdesna vonného (koriandr vietnamský) a sektu. Vermouth neobsahuje, protože už takhle jsem tu málem přišla na buben. :D Takže ještě drobná poznámka navrch. Kdyby vás ve Vietnamu přepadla touha a chuť mixovat alkoholické koktejly, mějte na paměti, že jakýkoliv importovaný alkohol je tu za cenu… no, takřka vesmírnou.

Musím se přiznat, že mě to vlastně ale ohromě bavilo, a zvlášť po tom, co mě kluci z La Casy nenechali ve štychu! Kdyby totiž bývali nenapsali, asi bych do toho nakonec nešla… Takže vám ještě jednou moc děkuju za pomoc! :) A vy ostatní, co čtete tyhle řádky do La Casy radši vůbec nechoďte… Já se chci občas bezproblému usadit na baru s mým nejoblíbenějším „Pain killerem„!

PS: možná to působí jako sranda. Ale obzvlášť ty dvě poslední dvě věty myslím naprosto a smrtelně vážně… To je totiž MŮJ bar! :P

PPS: Ten talíř je můj nejgeniálnější hanojský úlovek (a přežil cestu domů bez úhony)! Taky se vám tak líbí? :)