Jste skvělí. A jste tak boží, že nechci mrhat ani jedinou vaší vteřinou, kterou byste ztráceli tím, že mi budete posílat svůj hlas. A pokud jste to už udělali, tak vám neskutečně moc děkuju! Vážím si toho, že jsem vám za to stála.

Nerada bych vzbudila nějakou vlnu nepochopení. Že by si snad někdo moje slova mohl vyložit tak, že soutěží pohrdám a povýšeně tak dávám najevo, že je to „pod mojí úroveň“ nebo jak děsně jsem naopak nad věcí a tyhle akce mě naoko nezajímají.

Jak bych to jenom řekla. No, nejlíp nějak jednoduše. Tahle soutěž není nic pro mě. Vážně.

Ne snad proto, že by byla špatná, vlastně ji vůbec neznám. Nebo, že bych blogery opovrhovala (to je hloupost na druhou, sama jsem pořád napůl blogerka), ale jednoduše proto, že ať už to zní jakkoliv neuvěřitelně, zvláštně nebo dokonce nabubřele, pro mě jste největší odměnou vy.

Moji fanoušci, klienti (to zní fakt divně :), čtenáři… jste to vy, co jste všude kolem a neutuchajícím způsobem mi projevujete svou podporu, rozzáříte mi den svým úsměvem a milým slovem nebo napsanou větou. Odměnou, o kterou soutěžím vlastně každý den. A toho si vážím nejvíc a to mě taky dělá šťastnou.

A třeba jednou příjde doba, kdy mi podobný soutěže budou připadat důležitý. Dneska to ale není, a tak jsem vám to jen chtěla dát vědět.

Že moc děkuju za nominaci i za vaše hlasy, ale ještě nekonečně víc za vás. Že jste v tom všem se mnou. Třeba chvilku, možná celý rok a nebo dokonce od samého začátku.

Děkuju, že vás mám!