Moje první michelinská zkušenost. Moje první hvězdička a hned u nás doma. V Čechách. V Praze. V „La Degu“.
Moje rodina je boží – děkuju vám nejvíc! Všichni se totiž vloni složili, aby mi udělali radost, a ke třicátinám mi nadělili menu pro dva s alko i nealko párováním právě tady, v restauraci šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, kterej mě chytnul za kuchařský srdce na prvním ročníku Symposia Culinary Prague v roce 2014.
A tak jsem si tu poukázku konečně letos vybrala. Vyrazili jsme na Haštal, do nově zrekonstruovaný restaurace, kde nás přivítali a usadili kousek od kuchyně, že člověk při servisu viděl všem kuchařům pod ruce. A to mě teda strašně ba!
Degustation du Chef
V La Degu jsme dostali na výběr ze dvou menu: Degustation Bohême Bourgeoise se šesti chody anebo Degustation du Chef s jedenáctichodovým menu. Nejsme žádný bábovky! Takže když už, tak už. Chtěli jsme to zažít se vší parádou! A tak jsme požádali o degustační menu podle šéfkuchaře a jednou s vinným a jednou s limonádovým (nealko) párováním, abychom ochutnali prostě úplně všechno.
Amuse-bouches a tak
Dali jsme si skleničku Prosecca s velkým P (Nodi Prosecco di Valdobbiadene DOCG Nino Franco), dostali jsme vodu a první pozdrav z kuchyně nám přistál na stole. „Staročeský šloulet“ podle La Degu. Naprosto geniální nápad – a nejen to. Skvělá oplatka z krup s hráškovou majonézou se salátkem. No není to boží? Já myslím, že je.
To se má tak. Ve chvíli, kdy se vypravíte do lepší restaurace, většinou ochutnáte mnohem víc než jen to, co najdete napsané na menu. Ať už jde o amuse-bouche [amis-buš], jednohubkové „předkrmy“ anebo drobná přivítání z kuchyně.
A tak jsme ochutnali ještě domácí křepelčí vajíčka, variaci na „vejce na kyselo“, s koprovou majonézou.
Fantastický bramborový krekry s bramborovou „slámou“ a cibulový sušenky s cibulovým pyré.
A „brambory s rozhudou“. Pečený brambory s tvarohem a pažitkou.
Tatarákový „sendvič“ z oplatek z klasický Šumavy (chleba) a skvělýho hovězího masa.
Všechno jsou to malinký jednohubky, a přesto vám v puse rozehrajou celovečerní koncert. Představte si jen jediný sousto, který je ale tak harmonický, vyladěný a obsáhlý, že vám dokáže odvyprávět celej příběh jednoho velkýho chodu. A já tohle fakt miluju. Přesně takhle bych chtěla ochutnat celej svět!
A kdyby nám to ještě nestačilo, tak báječnej domácí chleba s máslem vyšlehaným s kefírem.
Hlavní degustační menu
Jestli někdy vyrazíte na podobnou večeři ve dvou a budete mít možnost ochutnat párování s vínem i nápoji bez alkoholu, tak zkuste obojí. My jsme měli víno a limonády a bylo skvělý zkoušet, jak chody chutnají v kombinaci s alkoholem anebo s ovocnou a zeleninovou šťávou. Každá kombinace totiž podpoří a vyzdvihne kolikrát docela něco jinýho.
První chod
- Víno: Blanc de Pinot Noir 2015 – Marko Jelič
- Limo: Rakytník
To byla prostě fantazie chutí i struktur. A pro mě navíc s vínem, který dokonce bylo prý úplnou prvotinou vinaře, to bylo jedno z nejlepších vinných párování našeho večera. Rakytník byl taky skvělá volba.
Druhý chod
- Víno: Riesling 2013 – Zind Humbrecht
- Limo: Šalvěj
Drožďová pomazánka ze školky neblaze ovlivnila veškerý moje pozitivní chuťový představy o droždí do mých jednatřiceti let. La Degu děkuju, že vytvořily z kvasnic něco, co mi je do života už asi nadosmrti vrátilo. Ruličky z vodnice v silném vývaru s hráškovými výhonky s drožďovým pyré byly prostě luxusní. S ryzlinkem i šalvějí naprostá dokonalost.
Třetí chod
- Víno: Grefty 2015 – Ota Ševčík
- Limo: Šípek
Skvělý. A obzvlášť v kombinaci s vínem zase naprostá pecka!
Čtvrtý chod
- Víno: Ein Quantum Pét-Nat Rosarot 2015 – Quantum
- Limo: Červený rybíz
Tak s touhle černou mističkou s řepou a bobulovým skvostem uvnitř, zasypanou „kozím sněhem“ a malinovým prachem, mě prosím vás příště někam zavřete a nechte mě tam s každodenním přísunem alespoň měsíc. Tohle byl pro mě úplně ten nejlepší chod! Jenom zavřu oči a mám ho zase před sebou. Kdo nikdy neochutnal, nepochopí, jak může být červená řepa s borůvkama taková dokonalost. Nechápu, jak to dělají, ale dělají to náramně!!!
Pátý chod
- Víno: Bílý Pinot No.1 2014 – Jakub Novák
- Limo: Bezinka
S úhořem a koprem v tomhle provedení jsem velká kámoška! Bavilo mě svařené hořčičné semínko, doladilo to skvěle strukturu, s vínem to bylo perfektní! Bezinka byla na mě příliš sladká.
Šestý chod
- Víno: Grüner Veltliner non Tradition 2013 – Christian Tschida
- Limo: Pórek
Naprostý „nebe v hubě“. Kapusta, škvarky a pórková limonáda si zahrály první housle v triu. Ohromná zábava, báječná kombinace. Pórková limonáda k tomu sedla snad ještě o krapet zajímavěji než víno.
Sedmý chod
- Víno: Chardonnay Barrel Selection 2015 – Krásná hora
- Limo: Okurka
Na začátku celého menu se nás milý číšník znovu ptal, jestli existuje něco, co nejíme nebo nemáme rádi. Zjišťují to i předem po telefonu. Já nejsem vybíravá, ale jsou věci, který prostě po pár zkušenostech nemusím. A k těm patří sumec a obecně vnitřnosti. No, a bylo mi jasný, že tady si oboje moc ráda dám! Sumec byl skvělej, žádná výrazná chuť rybiny, naopak perfektně vyladěná harmonická chuť. Báječná kombinace s vínem a zeleninový limonády obecně mě od téhle chvíle baví asi nejvíc!
Osmý chod
- Víno: Vino Nobile di Montepulciano 2013 – Sanguineto
- Limo: Třešně
„Dekompozice křepelky“ s křenovým a jablečným pyré neměla chybu. Nejvíc zajímavý na tomhle chodu mi přišlo, že bych se bývala vsadila, že stehýnka budou chuťově zajímavější než prsní svaly – a ono ejhle! Tudlenudle! A všechno dohromady to bylo prostě úplně nejvíc.
Devátý chod
- Víno: Pinot Noir – Milan Sůkal
- Limo: Vlašský ořech
Miluju lanýže, ale limonádu z vlašských ořechů jsem nikdy nepila. A tak byla tahle kombinace úplně boží nápad! Strašně dobrý. A starej pan Sůkal měl vždycky dobrý víno a je hezký, že Milan v tý tradici pokračuje…
Desátý chod
- Víno: Blanc Tradition – Château d’Arlay
- Limo: Višně
Taky moje premiéra! A bylo to výborný…! A tohle víno bylo teda něco neskutečnýho… Člověk měl pocit, jako by pil sherry. Fantastická vůně, a k brzlíku to sedlo… „jako prdel na hrnec“! Na brzlíku mě nejvíc překvapila konzistence, který jsem se trošku bála.
Než došlo na poslední jedenáctý chod, přistála nám na stole oplatka z lučiny s pyré z kvašené arónie. Tohle mě tak baví!
Jedenáctý chod
Poslední chod si můžete vybrat. My si dali každý jeden, abychom zase zkusili oba.
- Víno: Ryzlink vlašský 2013 – Michlovský
Báječná sladká tečka. Zmražený jogurt s malinovým prachem. Na dně byla jakoby ořechová pasta s rumem a bylo to výtečný…!
- Limo: Rybíz
A kombinace sýru s rybízovou limonádou byla taky úžasná…
Petit fours
Poslední tři kousky na závěr jsme dostali hned po prohlídce kuchyně. Já jsem prostě holka zvědavá, a když mě v restauraci do kuchyně pustí, tak tam strašně ráda chodím. Takže děkuju moc zástupci šéfkuchaře Tomášovi Cibulkovi, že nás provedl a ukázal nám všechno, kam jsme jen strčili čumáky. A že si s náma povídal, i o svých stážích v zahraničí, a hlavně o tom, čím se La Degustation zabývá, kde se inspirují, a potvrdil mi tak, že tam pracují kuchaři zapálení, excelentní a že je to všechny hlavně vážně strašně baví. Je to nejen vidět!
A tak jsme si pak ještě na chvíli sedli a pochutnali si na „bonbónku“ ze sušený hrušky z defrutem (svařeným hroznovým moštem), na koblížkách se špendlíkovou marmeládou a medovým marshmellow.
Byl to dokonalý večer a moc děkuju všem, kdo nám ho takovým udělali: skvělému veselému a znalému sommelierovi Zdeňkovi Oudesovi, našemu pohotovému a empatickému číšníkovi Martinovi Hasíkovi i všem milým slečnám kolem, co nám byly k ruce vždycky, když nám došly příbory anebo přebývaly skleničky.
No Jani z fotek i z popisu jsem slintala jak Azor.To musel byt koncert chutí ,vůní i pohlazení pro oči.Něco takového bych chtěla také někdy zažít.Jinak ti děkuji za úžasné příspěvky,jsi prostě jednička.
Jani, BYL! :) Děkuju za moc milej komentář! :*