Článek pro Marianne: Sbohem, smoothie & avokádo
Článek pro Marianne: Sbohem, smoothie & avokádo
Jana Králiková - 'ZÁSADNĚ' ZDRAVĚ Zdraví  

Článek pro Marianne: Sbohem, smoothie & avokádo

číst dál

„Zelená je nová černá! Ve jménu zdraví podstupujeme detox jílem, čistíme střeva a kupujeme kila avokád. Marně. Dost možná přichází čas vrátit se ke chlebu se sádlem.“

Píše trefně v úvodu skvělá Kristina Komůrková, která mě oslovila pro spolupráci na článku pro časopis Marianne. A já se vám musím přiznat, že tohle mě vážně hodně bavilo. Je fakt bezvadný, čím dál častěji narážet na redaktory, kteří současnou problematiku „zdravý výživy“ vnímají dost podobně jako já, a navíc poukazují se vtipem a přirozenou lehkostí na absurditu některých výživových trendů. A co víc, nechtějí už po mně recepty na „štíhlé tělo bez faldíků do plavek za 30 dní“ ani odpovědi na otázku, co má každý člověk (bez ohledu na individuální potřeby) jíst, aby prospíval – ideálně jednou větou. Díky, Kristino, za skvělou příležitost a ještě lepší spolupráci!

Uvařte si čaj. Je to dlouhý, ale myslím, že to fakt stojí za to. :)

KK: Jedním z trendů jsou smoothie a čerstvé džusy, řada lidí s nimi podstupuje několikadenní očistné kúry v domnění, že je to ten nejlepší detox. Mnoho žen pak věří, že je to ta nejlepší cesta ke štíhlosti. Souhlasíte?

Já věřím v to, že žádný extrém nemůže být tou nejlepší cestou k čemukoli. Život pro mě není černá a bílá, a i když se občas každý vyhoupneme do extrému, spočívá hlavně v hledání rovnováhy.

Každopádně vždycky záleží na konzumentovi, na množství a délce programu, kvalitě surovin, ze kterých si nápoje mixuje anebo odšťavňuje, a na jejich výběru obecně. Ale pokud jde konkrétně o ovocné fresh džusy v jakékoli podobě, tak ty jsou přímo k očistě organismu anebo detoxu skutečně nevhodné.

Fruktóza je sice ovocný cukr, ale pořád je to cukr, a to jeden z nejrychlejších, který v takhle koncentrované nadmíře, navíc vytržený z kontextu dalších látek i způsobu zpracování (kousání, prosliňování, trávení), což jinak pochopitelně je přirozenou součástí celého ovoce a jeho konzumace, přispívá ke ztukovatění vnitřních orgánů, především jater.

Pro víc informací o smoothie a šťávách se můžete juknout sem do staršího článku: Šťávy nebo smoothie, co je lepší?

KK: Populární (i mezi světovými celebritami) je také ketonová dieta založená na tucích a eliminující naopak cukry. Nemůže mít škodlivý dopad na zažívání, náš organismus?

Škodlivý dopad na náš organismus může mít (a obzvlášť v dnešní době) zcela upřímně kde co. A nemusí jít nutně o “populární dietu”. Co tím myslím? Já obecně vnímám totiž problém spíš v tom, že většinou takových nápadů nebo potažmo trendů je společnost sycena médii, a taky kvůli tlaku reklamního marketingu. Ať už jde o televizní masáž, tisk anebo internet.

Když srovnám to, co se dělo a jak se nakládalo se zdroji před nástupem internetu, a jak je tomu dneska, kdy je kolikrát důležitější rychlost zprávy – ať už je jakákoli (pravdivá či lživá) – než její kvalita a „správnost“. Tak prostě tu dnešní senzacechtivost a snahu bulvarizovat vnímám vlastně jako o dost větší problém.

Zdraví člověka totiž skutečně nevyřeší populární dieta. Ani když má svého zástupce z řad celebrit. Každý člověk je originál a každému živému organismu vyhovují různé podmínky pro jeho maximální prosperitu.

„Všeho moc škodí“ – a o nepodložených informacích a rádoby trendech to platí dvojnásob.

To, co je vhodné a zdravé pro jednoho, nemusí nutně být zdravé pro druhého. To je to, oč tu běží. Každý si musí najít to, co mu dělá dobře a vyhovuje nejvíc. Doporučuju opatrně a s rozumem zkoušet sám na sobě a stávat se tak svým vlastním odborníkem na sebe sama. Ať už budete svědomitě dodržovat anebo se jen inspirovat styly jako LCHF, GAPS, raw food, paleo, Whole30, anebo budete jíst bez masa, bez lepku, bez cukru, bez laktózy… apod.

Dobré je nezapomínat ani na to, že nejde o konečný stav! Jsme živé organismy, které reagují na vnější okolní vlivy (stres, míra znečištění ovzduší, podnebí – vzhledem k cestování…) i na ty vnitřní (hormonální změny, stáří…), a tak to, co bylo pro nás dobré dnes, nemusí platit za měsíc, natož za rok. A taky, že zdravý životní styl se za posledních pár let stal skutečně obrovským byznysem.

KK: Poslední roky se stal „strašákem“ lepek, laktóza, cukr, zvyšují se prodeje potravin, které jsou označovány free (lactose free atd.)… Má opravdu smysl, aby zdravý člověk ze svého jídelníčku zcela vyřadil lepek, laktózu, cukr? 

Upřímně se domnívám, že nikoli, pominu-li cukr, kterým ale nemám obecně na mysli sacharidy. Bez jednoduchého cukru (sladidla) a jeho náhražek se náš organismus skutečně bez problému obejde. Jsem zastánkyní zdravého rozumu, proto mi připadá důležité a přirozené i nad takovými nápady logicky a lidsky uvažovat. Ve chvíli, kdy zdravý člověk vyřadí základní suroviny, které jeho zdraví nijak neomezují, naopak třeba vnímá, že mu i prospívají – bez ohledu na trendy ve výživě –, se sám vystavuje možnosti budoucí přecitlivělosti, která je ale ve své podstatě zbytečná a do určité míry i mnohdy uměle vyvolaná.

Živý organismus si zvykne na kde co, ale to neznamená, že mu to prospívá. Vzpomeňme si na historii, války,  hladomor… Důležité vždycky je a bude to, jak se člověk skutečně cítí. Jak v dlouhodobém horizontu prosperuje, jak je spokojený, zdravý, šťastný… Život není jen hon za jídlem a „zdravou stravou“, lepkem, laktózou a cukrem. V dnešní době také hodně záleží na míře konzumace čehokoli, na stresu, který ale uměle vytváří i tlak těchto rádoby jasně definovaných strašáků.

KK: Dneska mezi nejčastější šiřitele výživových trendů patří celebrity a úspěšné youtuberky či instagramistky. Které dietní rady těchto laiků vás v poslední době vytočily, naštvaly?

Žádné. Já takové nesleduju. Nicméně každá osobnost, ať už veřejně známá nebo oblíbená, by si měla být vědoma dopadu svých (jistě dobře míněných) rad a toho, co a proč doporučuje, propaguje a za čím si stojí bez ohledu na dobře placenou reklamu. Ale to je otázka etiky a také míry sebereflexe každého takového člověka. Já bych se asi taky zdráhala doporučovat a radit v oblasti automobilového průmyslu, kterému fakt absolutně nerozumím. 

Disclaimer: text poukazuje na absurditu současného pohledu na zdravý životní styl, nediktuje a už vůbec nikomu nevnucuje žádný životní styl nebo nedementuje osobní vnímání zdravého životního stylu každého člověka, na který máme všichni právo i vlastní názor.

Následující text je převzatý z časopisu Marianne (listopad 2017), se souhlasem autorky. Autorkou článku je Kristina Komůrková.

Když začaly třiadvacetilé Jordan Youngerové vypadávat vlasy, nenapadlo ji, že by mohla mít zdravotní potíže. Vždyť ona je přece reklama na zdravý životní styl! Její instagramový profil The Blonde Vegan sledovalo sedmdesát tisíc lidí, kteří podobně jako ona bojkotovali lepek, cukr, oleje a vyznávali veganskou stravu. Jordan dokonce prodala na 25 000 výtisků příručky, kus za 25 dolarů, ve které popisovala, jak na pětidenní čisticí program.

Jenže posedlost tzv. eat clean neboli čistým jídelníčkem Jordan zdraví nepřinesla. Přestala menstruovat, její kůže získala z nadmíry batátů a mrkve oranžový nádech a tělo se proti jídelníčku začalo bouřit. Jordan zachránily až terapie u psychologa. Diagnóza: orthorexia nervosa, jedna z poruch příjmu potravy. Lidé jí stižení jsou posedlí zkoumáním jídla, příliš se soustředí na to, co je zdravé a co ne, dělí potraviny na dobré a špatné a ty druhé vylučují.

Jak to s Jordan nakonec dopadlo? Tři roky po zdravotním kolapsu se stále považuje za wellness guru, svůj blog ale přejmenovala na Balanced Blonde (Vyrovnaná blondýnka) a ke zdravému životu hledá cestu bez extrémů.

K obědu jíl?

Fenomén zdravého životního stylu zažívá v posledních letech boom. Jestli se 19. století přezdívá století páry, o tom současném se možná bude mluvit jako o století zdraví. Zamilovali jsme se do superpotravin, smoothie, detoxů a cvičicích výzev. Odšťavňovač se stal běžnou výbavou kuchyní, avokádo v britských obchodech v prodejích poráží pomeranče.

Jenže snaha o zdravý kořínek a věčné mládí se začíná malinko zvrhávat. Podle výsledků nedávného amerického průzkumu se dvě třetiny lékařů-dietologů bojí, že lidé získávají od celebrit, z blogů a sociálních sítí špatné, a někdy dokonce potenciálně škodlivé informace.

Odborníci se rozhodně nebojí zbytečně. Před necelým půl rokem Ameriku zaskočila zbytečná smrt třicetileté Jade Erickové, která podstoupila infuzi kurkumou (!) v touze zbavit se ekzému. Tohle indické koření je pověstné svými protizánětlivými účinky, ovšem má se konzumovat výhradně v malých dávkách a orálně.

Mýty kolem zdravého stravování se zabývá profesor Timothy Caulfield. Ten si na svém twitterovém účtu bere na paškál největší absurdity, které současné celebrity ohledně životního stylu hlásají. Nejčastěji rozebírá herečku Gwyneth Paltrowovou, která před lety založila úspěšný lifestylový blog GOOP. Blond kráska mimo jiné propaguje čištění tlustého střeva, podle Caulfielda ovšem neexistuje jediný vědecký důkaz, že bychom měli svá střeva čistit. Stejně tak je podle něj hloupost, když herečka propaguje napařování vaginy nad bylinkovou lázní ve snaze zvýšit plodnost, případně radí, že je fajn nechat se pobodat včelami, protože jed z žihadel má anti-age schopnosti a dokáže zatočit se starými zraněními…

Gwyneth ale rozhodně není jediná celebrita, která v touze udržet si mládí a krásu udělá cokoli. Její mladší kolegyně Shailene Woodley v jednom rozhovoru přiznala, že jí v rámci detoxu jíl! Další celebrity běžně polykají prášek aktivního uhlí. Proč? U obou těchto látek se vychází z představy, že na sebe v žaludku a ve střevech navážou škodlivé toxiny. Jenže podle lékařů je to naprostý nesmysl, jíl v žaludku žádný benefit nepřináší. A uhlí také ne.

Příliš tučná dieta

Víra v celebrity a jejich patent na rozum se málem staly osudnými dvaatřicetileté Švédce, která se rozhodla držet ketogenickou dietu v době, kdy kojila několikatýdenní mimino. Tahle dieta je ostatně teď jednou z nejoblíbenějších, sází na ni vévodkyně Kate i supermodelka Gisele Bündchen. Je založená na vysokém obsahu tuků a minimu cukrů, až 70 % kalorií snědených za den by podle ketodiety mělo pocházet z tuků. V praxi to vypadá tak, že dáte vale přílohám, pečivu, ovoci a jíte hlavně maso a sýry. V těle pak dojde k chemickému procesu, tzv. ketóze, kdy se energie získává ze spalování tuků, ne cukrů. I výživoví poradci uznávají, že některým lidem se pak podaří zhubnout dost kil, ale rozhodně by si tuto dietu neměl naordinovat každý, protože dochází k poklesu inzulinu.

Jájina poznámka: Ketonová/Atkinsonova/bezsacharidová dieta je složitější, než takhle zjednodušná „definice“. Článek ale poukazuje hlavně na trendy ve výživě, které je dobré vnímat v širších souvislostech. A především přebírat zodpovědnost sám za sebe, a ne se spoléhat na diety. Apropo začínat s jakoukoliv dietou v období těhotenství/kojení už samo o sobě není rozumné s ohledem na kterýkoliv jiný výživový směr.

Navíc co funguje jednomu, může jinému zadělat na zdravotní trable. „Ať už jde o teď oblíbené styly jako raw food, paleo, Whole30, nebo budete bez masa, lepku či laktózy, vždy doporučuju zkoušet opatrně a s rozumem. Každý si musí najít to, co mu dělá dobře a vyhovuje nejvíc,“ upozorňuje nutriční gastronomka a autorka blogu Zásadně zdravě Jana Králiková. „A ještě jedna věc. Jsme živé organismy, ovlivňuje nás stres, stejně jako hormony či stárnutí, co je pro nás dobré dnes, nemusí platit za rok.“

Lepek na odstřel

Možná si to ani neuvědomujete, ale to, co jíme, ovlivňují trendy úplně stejně jako to, co si oblékáme nebo nosíme na hlavě. Tak třeba loňský rok patřil slůvku FREE – hitem bylo vše bez laktózy, bez lepku, bez cukru, bez tuku, bez konzervantů a barviv. Laktózy a lepku se dnes zbavují i lidé, kterým žádné zdravotní potíže nezpůsobují. V kurzu jsou díky tomu rostlinná mléka – kokosová, mandlová, ovesná, sójová… I když právě u sóji, tolik let opěvované, se ukazuje, že není takové terno, za jaké byla považována, látky v ní obsažené například nepříznivě ovlivňují štítnou žlázu. Navíc 90 % sóji v USA je geneticky modifikováno.

Vyřazovat celé skupiny potravin ostatně není zrovna moudré. Jana Králiková na toto téma říká: „Ve chvíli, kdy zdravý člověk vyřadí základní suroviny, které jeho zdraví nijak neomezují, vystavuje se možnosti budoucí přecitlivělosti, která je zbytečná a do určité míry i mnohdy uměle vyvolaná. Živý organismus si zvykne na kdeco, ale to neznamená, že mu to zrovna prospívá. V dnešní době také hodně  záleží na míře konzumace čehokoli a na stresu, který ale uměle vytváří i tlak těchto rádoby jasně definovaných strašáků.“

Posedlost detoxem

Aktuálně se také nacházíme v éře detoxů a superpotravin. In jsou zelené smoothie, čerstvé džusy, očistné šťávy. Funguje to?

Alex Berezow z Americké rady pro zdraví považuje fenomén detoxů za pavědu. Toxické látky jsou všude kolem nás, jsou přirozené, dokonce je samo naše tělo produkuje v rámci metabolismu. A k tomu, aby se s nimi vypořádalo, nepotřebuje žádný detox, protože ten samy zvládají játra a ledviny. Podstupovat detoxikační kúry je podle něj vyhazování peněz.

„Pokud jde konkrétně o ovocné fresh džusy v jakékoli podobě, tak ty jsou přímo k očistě organismu anebo detoxu skutečně nevhodné,“ varuje nutriční gastronomka Jana Králiková. „Fruktóza je sice ovocný cukr, ale stále je to cukr, a to jeden z nejrychlejších, který v takto koncentrované nadmíře přispívá ke ztukovatění vnitřních orgánu, především jater.“

V podobném duchu se nese další trend, tzv. clean eating – čisté stravování. Cílem je vyhnout se průmyslově zpracovaným potravinám, jíst věci v co nejpřirozenějším stavu. Jenže podle odborníků jakékoli kastování jídla na špatné a dobré vede k tomu, že jídlo příliš řešíme, trápíme se, máme výčitky a ve finále to může skončit i poruchou příjmu potravy.

Svatý kokosový olej: horší než sádlo

V případě tolik obdivovaných superpotravin zase vidíte, jací jsou obchodníci mistři marketingu. Něco, o čem jste donedávna neměli potuchy, najednou máte potřebu konzumovat ve velkém a ve víře, jak svému tělu prospíváte. Slyšeli jste třeba ještě před pár lety o ovoci acai? Když vyrazíte na snídani do hipsterské kavárny, s jistotou tu v jídelním lístku najdete misku z rozmixovaného acai, je to totiž aktuální zdravý hit. Podobně se do našich jídelníčků vetřela quinoa, chia semínka, kustovnice, goji, chlorella, mladý kokos… Všechny spadají do kategorie superpotravin a jsou oslavovány pro své výjimečné účinky na naše zdraví, máte pocit, že jednou acai miskou smažete ty hříšné tři cigarety, které jste vykouřila předchozí večer u vína s kamarádkou.

Chcete znát pravdu? Ty věci zdravé jsou, ale nečekejte zázraky. Firmy jen hledají díry na trhu, snaží se udat své produkty. Vezměte si zmíněnou quinou. To byla naprosto běžná potravina pro lidi v Peru a Bolívii, něco jako pro nás brambory. Kvůli narůstající popularitě ale poskočila s cenou tak vysoko, že si ji tamější chudí lidé už nemohou dovolit. Zemědělci jsou nuceni pěstovat quinou ve velkém, z polí se vytratila pestrost. To, že jsme se zamilovali do avokáda, se zase otiskuje do podoby mexické přírody, farmáři vysekávají lesy, aby měli místo na další pole. Podobně ničí přírodu i všemi zbožňovaný zázračný kokos, jen tentokrát jde o Srí Lanku, kde investoři skupují půdu ve velkém.

Přitom právě na kokosovém oleji se ukazuje, jak vrtkavé trendy jsou. Posledních pár let jsme slýchali, že živočišné tuky jsou zlo plné nasycených mastných kyselin zvyšujících cholesterol a škodících srdci. Naopak v rostlinných olejích převládají nenasycené mastné kyseliny, které jsou zdraví přínosné. Olivový olej rozhodně nezatracujte, platí to i dál, výjimkou je ale podle nejnovější studie zveřejněné společností American Health Association právě kokosový olej. Má v sobě víc nasycených mastných kyselin, než jich obsahuje sádlo – v kokosovém oleji jich je 82 %, zatímco v sádle jen 39%!

Jájina poznámka: U tuků nejde jen o škatulku nasycený (SAFA)/nenasycený (PUFA, MUFA), ale i o další aspekty, jako např. o délku uhlíkového řetězce, proto tuhle poznámku o kokosovém tuku a SAFA berte s větším nadhledem. ;)   

Břišáky za měsíc

Pod drobnohled se dostávají nejen ledničky, ale i naše těla. Postihuje to i novopečené mámy, soutěží se, která dřív obnaží perfektně rovné břicho po porodu před foťákem. Snadno pak propadnete dojmu, že je normální mít figuru zpět už za dva měsíce. V kurzu jsou hlavně všelijaké výzvy obnášející několikatýdenní přísný dril. Jenže co je zdravého na tom, když se člověk, který se nikdy v jídle moc nehlídal a nebyl žádný fanda do cvičení, najednou na třicet dní nebo na dvanáct  týdnů změní ve sportem posedlého maniaka?

Právě v tom se nejvíc odráží dnešní doba – hlavně všechno rychle, abychom se mohli na fotce pochlubit pekáčem buchet. A když máme splněno, lajky nasbírány, zase se vrátíme do starých necvičících kolejí. Než tělo vystavovat podobné zátěži, to raději nic. Jasně, nejlepší samozřejmě je hýbat se rozumně, to ale vlastně platí pro celý tenhle článek. Zdravý životní styl je fajn. Jen je dobré si u něj zachovat selský rozum.

Jana Králiková - ZÁSADNĚ ZDRAVĚ

Pusto a prázdno. Bez vašich komentářů je tu strašně smutno...

Přidat konimentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce Kde se můžeme potkat a poklábosit

Můj kalendář

Můj Instagram Jája frčí na Instáči, hlavně teda piští na stories

Nevěříte? Instakuk!

NEJ recepty Co mě nejvíc ba

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

NEJ z bloguCo mě nejvíc... taky ba

Zásadně zdravě – Jana Králiková

Zásadně zdravě O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu. A taky o životním stylu, který vás bude bavit.

Tady máte dort. Dortem nic nezkazíš. Říkali.

Zásadně zdravě – Jana Králiková
Zásadně zdravě – Jana Králiková

Děkuju. Že jste to se mnou došmrdlali až sem.

Zásadně zdravě – Jana Králiková
Kuchařka Gastrokroužku - Spojilo nás jídlo Kuchařka tady!
Gyro output