Křehké oříškové vanilkové rohlíčky
Cukroví  

Křehké oříškové vanilkové rohlíčky

číst dál

Hodí se pro

40 kusů
2 hodiny příprava + 1 hodina postup
Středně obtížný Středně obtížný

Už máte svůj recept na ty nejlepší vanilkový rohlíčky? Jestli ne, tak mám pro vás jeden, který stojí minimálně za vyzkoušení. A jestli jo, tak stejně dejte tomuhle šanci. Tohle jsou totiž vůbec ty nejvoňavější a nejkřehčí vanilkový rohlíčky, co znám! Nerozpadnou se vám v ruce dřív, než je strčíte do pusy. Ale na jazyku se pak rozplynou hnedle jako obláček. Miluju je. A tak budu moc ráda, když je zkusíte – a třeba si je zamilujete taky!

Vychází totiž z receptu mojí babičky Haničky, která je v naší rodině tou nejvyhlášenější kuchařkou a cukrářkou široko daleko.

Kuchařkou samoučkou, která mě naučila už jako docela malou Jájinku vyšlehávat žloutky s cukrem od našich slepiček. Což byla mimochodem asi ta nejsladší a nejvoňavější cukrovinka mýho dětství! A kterou jsem si občas místo běžných sladkostí, co jsem nesměla, mohla upatlat i dokonale zalepit pusu… a byl ode mě klid. :)

Anebo jak mám správně nechat kynout těsto (když teda do něj nenaliju místo dvou deci dva litry mlíka, kdo už tu příhodu zná? :D – převody jednotek nikdy nebyly mojí silnou stránkou, a vidíte, stejně je ze mě kuchta!) a jak ho uhníst i rukama, aby bylo vláčný a nadýchaný jako peříčko.

I jak prošpikovat maso, aby bylo šťavnatý, jak zahustit omáčky (bez mouky). A taky proč mám do luštěnin přidávat majoránku, kmín k bramborám, když je dávám vařit, a prostě většinu kuchařských vychytávek, který používám dodneška.

A vůbec. Zajímaly by vás odpovědi na tyhle anebo i další otázky nejenom z domácí kuchyně? Věnuju tomu čas na svých kurzech vaření. Protože spoustu postupů pak člověku docvakne – proč vlastně a jak?! Jestli jo, tak mi dejte vědět do komentářů, ráda vám o tom napíšu článek.

Tak a zase zpátky k rohlíčkům, jo? Občas, a možná čím dál častěji mám toho na srdci i na jazyku tolik, že začnu o cukroví a dostanu se až ke špikování masa. :D Znáte tu Smoljakovu scénu ze Švestky Járy Cimrmana – neschopnost udržet myšlenku? Tak přesně tuhle diagnózu mám taky! :))

Vanilkový rohlíčky jsou sice původem z Vídně z dvorní královský cukrárny Demel (zal. 1786), ale u nás v českých zemích brzo zdomácněly. Mají vonět po lískáčích, rozpadat se a taky ještě za horka poválet ve směsi moučkovýho a vanilkovýho cukru. Tak je měl císař pán nejraději.

Jak teda na tohle oblíbený vánoční cukroví, aby bylo vždycky tak báječně voňavý, křehký, ale až teprve ve chvíli, kdy ho dáte do pusy, a kde se vám do chvilky rozplyne na jazyku? Tak přesně to vám teďka hnedka prásknu!

Pár kroků k naprostý dokonalosti!

Aneb co je u výroby a pečení rohlíčků fakt důležitý neopominout. Tuhle je pár mých poznatků, který pak víc rozeberu přímo v receptu.

  • těsto byste měli zadělat co nejrychleji, a tak použijte spíš vlastní ruce a sílu namísto robotu
  • místo obyčejné hladké mouky použijte jemně mletou špaldovou, protože svou přirozenou lehce oříškovou chutí se k lískáčům a do těsta hodí vážně o dost víc
  • nepoužívejte vlašáky ani mandle, ale opravdu lískáče (pokud na ně nejste alergičtí). Ty pravé vanilkové rohlíčky jsou z lískových oříšků a mají prostě nezaměnitelný aroma.
  • lískové oříšky nejdřív opečte samostatně v troubě, krásně se díky tomu rozvoní a celý recept to posune o tísíc levelů výš!
  • rohlíčky pečte při nízké teplotě a delší dobu, nikoli pár minut při vyšších stupních, to je totiž ten hlavní důvod, proč se rohlíčky často rozpadají při obalování v cukru, a ne až když je strčíte do pusy. ;)

PS: A už jste zkoušeli moje mandlový linecký ne-cukr-oví? A MOzartovy JEdnoduchý KOULE aka MOJE KOULE? A co ořechový pracny s kakaem i bez? :)

PPS: A těšíte se na Vánoce? Já děsně! A nejvíc na pohádky! Jaká je vaše nejoblíbenější? Moje tahle! <3

Suroviny:

  • 150 g špaldové mouky
  • 20 g třtinového cukru
  • 1 vanilkový cukr (používám od Alnatury, protože obsahuje bourbonskou vanilku a je v bio kvalitě)
  • 50 g lískových oříšků
  • 100 g másla
  • 1 žloutek od šťastných slepiček
  • špetku soli
  • cukr moučka (anebo mandlová mouka) na obalení (používám Wiener Puderzucker, protože neobsahuje protihrudkující látky)

Příprava:

1. Odvažte si lískové oříšky do pekáčku, předehřejte troubu na 200 °C a oříšky tak, jak jsou (se slupkou), opékejte po dobu 3–5 minut (podle velikosti), až se příjemně rozvoní.

TIP: Máte-li čas a nevadí vám stát chvilku u plotny navíc, můžete oříšky opéct klidně na pánvi. Já si šetřím čas tím, že je peču takhle v troubě a mezitím si chystám další ingredience. PS: V pozadí mám tu boží váhu od Hestona Blumenthala a firmy Salter, kterou mi doporučila Péťa Stahlová. Koupila jsem ji tuhle na německým Amazonu.

2. Nechte si odstát na lince máslo, ať ho máte připravené rovnou k výrobě těsta a není tvrdé jako kámen.

TIP: Máslo krájím vždycky na menší kousky, tím si zase krátím čas přípravy, protože díky tomu dojde rychleji pokojové teploty.

Postup:

1. Vychladlé oříšky nasekejte, namelte nebo nastrouhejte na drobno.

TIP: Já používám sekáček od KitchenAid a mám to za asi tak 30 vteřin. PS: Kdybyste sháněli nějakého podobného pomocníka do kuchyně, tak při zadání kódu: 75458981 (u objednávky v košíku) vám tuhle na webu Traminal.cz můžu nabídnout 5% slevu na všechny přístroje včetně tohohle sekáčku.

2. Odvažte si do mísy mouku, cukr, máslo, přidejte špetku soli, vanilkový cukr, žloutek a nasekané oříšky a dobře promačkejte.

Třeba mezi prsty jako já, aby se těsto dobře a rychle spojilo.

3. Jakmile bude těsto držet pohromadě, vyndejte ho z mísy, několikrát ho dlaněmi prohněťte o kuchyňskou linku (nebo o vál) a pak jím vícekrát o ni silněji hoďte, aby se alespoň malinko rozpláclo. I když to možná svádí k vybití si zlosti, tak o to tady nejde. :D Jde o to, že takhle těsto skvěle spojíte, ale příliš nezahřejete jako u tolik oblíbené francouzské cukrářské techniky „fraisage“ (česky možná fresáž?), kdy těsto hnětete hranou dlaně (zápěstím), a tak ho pořád trošku zahříváte.

4. Až bude těsto hezky držet pohromadě, bude spojené a hladké, zabalte ho do potravinové fólie jako bonbon (anebo salám?) a dejte ho na hodinu a půl odpočinout do lednice.

5. Pak rozehřejte troubu na 150 °C.

6. Odpočaté těsto vyndejte z lednice, lehce ho zpracujte, vytvořte z něj hada a nakrájejte ho na menší kousky.

7. Každý kousek jemně rozválejte do tvaru „housenky“. Já to dělám tak, že mám rohlíčky vždycky na krajích trošku užší než uprostřed a zahýbám je lehce do tvaru podkovy. Není v tom žádný vtip, jen se mi to takhle líbí.

Jsou velikostí asi takhle pěkně do dlaně. Jo. A počítejte s tím, že v troubě ještě malinko vyběhnou a drobně se rozplácnou.

8. Rohlíčky peču při 150 °C asi 15–20 minut (prostě podle velikosti) a dalších 5–10 minut dopékám na 100 °C vyskládané dostatečně od sebe na pečicím papíře.

A to je to kouzlo, který mě naučila babička Hanička. Péct rohlíčky pomalu a při nízké teplotě, dát jim čas, a ony se vám pak odmění tím, že se nerozpadnou v ruce dřív, než je dáte do pusy. A je to vážně pravda!

9. Jakmile rohlíčky vytáhnu z trouby, přesunu je opatrně cukrářskou paletou na mřížku. Do sítka si nasypu moučkový cukr. Mřížku postavím zpátky na plech pokrytý pečicím papírem a rohlíčky jen svrchu cukruju (takhle mi to stačí a takhle jsou, podle mě, nejkrásnější).

Pokud jste zvyklí rohlíčky v cukru obalovat, nic vám v cestě nestojí. Mě jen nebaví, že jsem pak upatlaná až za ušima a že jsou na mě přeslazený. :)

A jestli vám cukr vadí, tak je zasypte třeba mandlovou moukou. Já klasický cukr používám asi tak třikrát do roka a tohle je jeden z těch případů, kdy dělám výjimku a nijak se z toho nehroutím. :)

10. Takhle nechám cukr na rohlíčkách pěkně zatáhnout. A jak jsou ještě horké, hezky je oblepí. A než je pak servíruju, zas je malinko zasypu, aby vypadaly jako zaprášené čerstvým sněhem.

Tímhle postupem můžete navíc cukr, který vám spadal na pečicí papír, zase pěkně sebrat a cukr si zpátky schovat a pocukrovat jím třeba další várku.

Tak si nechte chutnat, a jestli je budete zkoušet, dejte mi vědět, třeba tady pod receptem v komentářích anebo na sítích, když mě označíte, jak vám chutnaly! Já na cukroví obecně moc nejsem, ale když se tyhle kousky rozvoní, tečou mi sliny jako Maxipsu Fíkovi! :D

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

  1. Jsou naprosto boží, úžasný a skvělý a zvládla sem je i já, která fakt nic neumí upéct 😂😂😂
    Ps: ty rady, typy a vychytávky, to by mě velmi zajímalo 😉

    Díky

    • Hahaha, Míšo, mám velkou radost, že máš radost, a že Ti rohlíčky chutnají! :) Krásný Vánoce! J.

  2. Naprosto dokonaly recept plny uzitecnych rad! Rohlicky delam dost podobne a take z liskacu, akorat me jeste nenapadlo pouzit spaldovou mouku, coz je skvely napad. Akorat asi az na pristi rok, jelikoz jsem si vcera testo uz zadelala. I kdyz…. mozna stejne pridelam, tyhle vzdy mizi nejrychleji 😊 Takze moc diky za inspiraci!

    • Ahoj Míšo, moc děkuju a jsem ráda, že Tě recept inspiroval. Až je vyzkoušíš, určitě dej vědět, budu se moc těšit! Krásný předvánoce! <3 J.

  3. Vypadají úžasně! Škoda jen té špaldové mouky :/ Nezkoušela jste rohlíčky s nějakou bezlepkovou moukou (pohanková,jáhlová,rýžová, …)? A máme stejnou nejoblíbenější pohádku :)

    • Luci, bezlepkové jsem zkoušela a rozpadají se, takže se pod to zatím nepodepíšu. Ale pokud hledáte něco na tenhle způsob úplně bez mouky, koukněte na web třeba k Janině Černý – cukrfree.cz ;) Jo a Máchal je prostě nejvíc! <3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.