Deník z Vietnamu #2 Vstávat a cvičit!
Cestování  

Deník z Vietnamu #2 Vstávat a cvičit!

číst dál

Jet lag jako kráva. Stárnu! Když jsem byla menší, byla jsem přesvědčená, že tohle lidi říkají spíš proto, aby byly zajímavý. No, tak už jsem asi konečně taky zajímavá nebo co. Budím se v půl dvanáctý jako na koni, a ještě než jsem vylezla z postele, stihla jsem si vymyslet asi 257 snídaní, na který bych měla dneska chuť.

Hanoj cvrliká. Babičky na kolech, ti, co na to mají v autě a většina na motorce. Všichni společně proudí kolem jako o závod a já mám hlad. Chci ochutnat něco novýho, a pak si sednout na to nejlepší kafe pod sluncem.

Nejvíc mě baví jenom tak courat. Koukat, kde co lítá, otáčet se za zvukama a hrát tu nejzábavnější hru. Říkám tomu „kdo z koho“ a vítěz je ten, kdo se nenechá přejet. :D Je to o dost menší adrenalin než v Novým Dilí, ale hlavní třídy ani tady nejsou k zahození. Promiň, babi… Jsem opatrná! ;)

První snídaně!

Na devíti hodinách zaměřuju jídlo, který jsem tu ještě neměla. Vypadá to skvěle! Okukuju u stolu sedící Vietnamce, co se usmívaj a mávaj, jakože je to moc dobrý. Tak si to jdem dát!

Je dost hodin, a tak se street food proměňuje. Místo typicky snídaňovejch jídel jako jsou polívky (Phở, Canh), rýžový kaše (Cháo) nebo třeba rýžový palačinky plněný vepřovým masem a jidášovým uchem dělaný na páře (Bánh cuốn) se objevujou různý „obložený talíře“ a snacky.

DSCF0941

Objednali jsme si jedno Bún đậu [bun də(w)]. Dostanete ho většinou takhle hezky naservírovaný na banánovejch listech. Jsou to takový „bochánky“ slepenejch nudlí Bún, smažený čerstvý tofu, vietnamská sekaná a k tomu bylinky jako koriandr vietnamský, klasnatku brvitou a perilu křovitou. Tu sekanou ve Vietnamu dost často dochucujou bylinkama rovnou. Nasekají je přímo do ní. A to je fakt super, pak to po nich totiž hned hezky voní a chutná. Mám nejradši tu s vietnamským koriandrem.

Jinak je to typicky severovietnamský jídlo a původně k němu maj servírovat Mắm tôm (mam tom) neboli krevetovou pastu s limetovou šťávou. My jsme tu ale dostali sriraču, čerstvý chilli (bird’s eye) a sojovku, a i tak to bylo moc dobrý.

Kafe, kafe, kafe

Kafe normálně vůbec nepiju. Nechutná mi. Ale ta vietnamská voňavá robusta se salkem a s kokosovým mlíkem Bạc xỉu [bak su] v Cộng cà phê je absolutně bezkonkurenční kafe-dezert!

DSCF2744

Bydlíme kousek od nákupního Lotte Centra, kde je v suterénu supermarket. To by se vám mohlo jednou hodit, až si půjdete nakoupit třeba na trh. Podle mě je totiž návštěva supermarketu nejlepší a nejrychlejší způsob, jak si udělat obrázek o cenách surovin v daný zemi.

Google má vždycky pravdu

Naprosto cíleně bloudíme ulicema směrem k jezírku Hồ Giảng Võ. Google maps a data dostávají zase na frak (stojí tu pár korun, btw. jak si ve Vietnamu zařídit Internet v mobilu najdete tuhle u Tomáše aka Čecha ve Vietnamu), a je to vlastně nejjednodušší způsob, jak se tady orientovat. Navíc, ve Vietnamu je pokrytí úplně všude a ty mapy fakt sedí, takže jestli vám bude navigace někdy ukazovat cestu, zbytečně si nevymejšlejte.

DSCF1010

A hlavně se nespoléhejte na Vietnamce před sebou! Oni strašně rádi sportujou, jako úplně vážně. Rychle chodí, jezdí na kole, v parcích hromadně cvičí, posilují na strojích, který jsou umístěný třeba i u hlavní silnice, takže u toho mají nandaný „náhubky“, aby nedejchali splodiny.

DSCF2784

A proto, když vám mapa ukazuje, že to nikam nevede, tak ji věřte, i kdyby před váma jel stařeček na kole, a vy si tím pádem mysleli, že ten chodník fakt někam vede. „Přece by tam nejel jen tak (?!),“ říkáte si. A ono jo. Ono jel, protože chce bejt v kondici, a vy musíte zase hezky zpátky, jak vám radil chytrý strýček Google, před dvěma kilákama… Jojo, fakt vím o čem mluvím. :)

Tohle jezero není zase tak velký. Když máte ale hlad, svojí rozlohou připomíná přinejmenším Bajkal. Že se obejít kolem dokola vážně nedá, asi vysvětlovat nemusím… :D A na hlad taky pomáhá, když si hrajete na modelínu. :P

DSCF1002 DSCF1004 DSCF1005

Na Vietnamu mě mimo jiný baví i to, že neujdete (za normálních okolností, kdy se neplácáte hodinu u jezírka a nevíte, kudykam) snad ani 20 metrů bez toho, aniž byste nenarazili na něco malýho k jídlu.

DSCF0989

To vedle vás projede babička na kole s knedlíkama Bánh bao [baň bao], támhle zase kluk na motorce s čerstvýma kukuřičnýma plackama Bánh ngô chiên [baň ŋó čien], na chodníku minete paní s košíkem plným čerstvýho ovoce, za rohem narazíte na pána, co vám odsekne čerstvej mladej kokos, a tak pořád dokola.

Salát v pivnici

Stmívá se kolem šestý večer a na silnicích začíná být maximálně rušno. Ulice hrajou všema barvama, doprava proudí, a do toho se občas strhne šílenej slejvák, kterej hned zase přejde.

Pouliční podniky, bistříčka a vlastně celej street food se neustále hemží a stěhuje. To se hned sklízí pod deštníky, a jak průtrž skončí, zase se všechno rozprostírá pod širou oblohu. Tímhle se tu baví pořád dokola, asi aby se nikdo nestihnul nudit. Když máte štěstí, stěhujete se za večeři třeba jenom třikrát.

DSCF1018

Sedli jsme si do „pivnice“ Bia hơi na salát ze zelený papáji a z banánovýho květu s hovězím masem a byl jak jinak fantastickej! Lákalo mě vyzkoušet hranolky z avokáda. Když nám je ale přinesly, vypadaly jako bramborový, a tak svojí lámanou vietnamštinou vysvětluju, že to jsou brambory, a že jsme si objednali avokádo. Volným překladem to vypadalo asi takhle: “ Ne avokádo. Smažený brambory.“ Říkám. :D Slečna servírka nevypadala, že by to pochopila, ale talířek si vzala a odnesla ho pouličnímu kuchaři. Chvilku si něco povídali, pak k obsahu čichali a nakonec pokrčili ramenama. Shodli se asi na tom, že jsou studený, a tak je vyspypali do oleje, znovu je osmažili a po chvilce nám je s vítězoslavným úsměvem přinesla slečna zpátky. :))

Večer píšu a upravuju fotky, člověk by nevěřil, kolik to zabere času. Ale nemůžu spát, baví mě to, a tak jdu na kutě při prvním kohoutím zakokrhání.

Odpoledne se streetfoodem

Teda jako ráno, který mám ale zase ve dvanáct… Dneska jdu spát brzo! Ke snídani loupu žakiji, dračí ovoce s rudou dužinou, nakrájím medový mango… a co víc si přát? :) Jak to sníme, vyrážíme na procházku, doobhlídnout okolí.

DSCF2798

Štrádujeme na opačnou stranu a zase k jezeru. Ovoce mi břísko na dlouho nezaplnilo, a tak si dávám u prvního stánku kukuřičnou placku Bánh ngô chiên [baň ŋo čien].

DSCF1065

Přišli jsme do ulice, kde je jeden street food vedle druhýho a připravujou tu zase Bún đậu [bun də(w)], co jsme měli včera ke snídani a tentokrát s tou krevetovou pastou. Jenže v tom vidím ceduli s nápisem Bánh giò [baň zó], což je „knedlík“ z lepkavý rýže a tapiokový mouky ve tvaru pyramidy plněný mletým vepřovým masem, morkem, šalotkou a jidášovým uchem. Celý se to zabalí do banánovýho listu a pak se to třičtvrtě hodiny vaří v páře.

DSCF2788

Dostali jsme k němu klobásku, čerstvou nakládanou okurku a česnek v octu. Myslím, že by to většině z vás nechutnalo. Má to moc jemnou konzistenci. Lepí to, je to sulcovitý, a když do toho šťouchnete, klepe se to. :D Chuťově nijak výrazný, spíš zajímavý. Jdeme dál. 

Tržiště

Jsem v sedmým nebi! Tohle asi nebude třeba dlouho popisovat. Vietnamský tržiště jsou plný čerstvých surovin, bylinek, zeleniny, ovoce, skutečných i neskutečných mořských plodů a druhů mas. Fascinujou mě tady ženský řeznice, co posedávaj na stole u masa tak, že vždycky když se rozmáchnou divím se, že si neusekly třeba nohu.

DSCF2809

DSCF1075

DSCF1079

DSCF2804

DSCF2802

Narazili jsme tu taky na ráčky, kraby, krevety, olihně, spoustu druhů ryb a taky na psí maso. Já vím, že tohle lidi těžko nesou, tak pokud vám to vadí, přeskočte galerii pod článkem, dám do ní jednu fotku, tady mezi textem je neuvidíte. Jiný kraj, jiný mrav a i tohle k Vietnamu prostě patří, tak se netvařme, že ne. A jen k tomu na závěr dodám, že Vietnamci od psího masa vlastně už ustupujou. Je to spíš historická záležitost a dobíhající setrvačnost. A v žádným případě to nejsou jejich psí miláčci, se kterýma by se ráno mazlili a k večeři si je šoupli na talíř, jak si některý lidi myslej. Je to speciální rasa k tomuhle účelu chovaná. Tak jako my chováme na maso prasata, krávy, králíky, kuřata, tak jinde třeba morčata, klokany nebo v tomhle případě psi.

Procházkou domů

Byl to zase docela výlet, i když jsme dneska nezabloudili. :) A tak jsme si cestou dali vařenou kukuřici Ngô [ŋó], pozdravili slepici (?! :D) a pak na hlavní kousek od nás, co jsme včera měli ten salát, dali pro změnu Bún chả [bun čá].

DSCF2821

Dáváte si někdy Bún chả doma? A víte, z čeho se vlastně má správná Bún chả skládat? :)

Určitě z rýžovejch nudlí Bún [bůn], bylinek, kde by neměla chybět klasnatka brvitá, někdo dává i perilu křovitou, koriandr setý nebo vietnamský a občas se přidává i thajská máta. K tomu dostanete základní omáčku na namáčení Nước chấm [nuək čam] s česnekem a chilli (bird’s eye).

DSCF2843

A pak to vepřový maso, který by mělo vypadat takhle. Měli byste dostat Chả miếng [čá mjeŋ], což je vypražený tenký plátek bůčku a potom taky Chả băm [čá bam], což je karbanátek z jemnýho mletýho vepřovýho ramínka. U nás doma jsou to někdy grilovaný kousky vepřovýho masa, někdy jenom vypražená slaninka a málokdy ty karboše, a to je vlastně dost škoda.

01

Takže pojeďte do Vietnamu! ;) Tady si můžete vybrat a za třicet korun dostanete úplně nejlepší Bún chả na světě. Fakt! :) :*

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

  1. Holka holka nějak si nám zhubla, takhle by to nešlo

  2. Čtu a prohlížím a mám radost :) Ta svoucnost, co z toho jde, je snad úplně nejlepší. Čarovné dny v Hanoji! e.

    • Evi, děkuju moc. Jsem ráda, že Vás ty moje „výkřiky do tmy“ baví. :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.