Proč dělám výlety do Sapy, a proč si letos hraju na průvodkyni naposled
Osobní  

Proč dělám výlety do Sapy, a proč si letos hraju na průvodkyni naposled

číst dál

S Asií se roztrhl pytel. Kdo ještě nesnědl alespoň jeden nesmažený závitek a nevypil vietnamskou kávu v echtovním vietnamském bistru, jakoby snad ani nebyl. Vlna asijské gastronomie nabírá v Čechách na obrátkách a je to skvělý, protože je báječná a miluju jí, ale…

Když jsem před dvěma a půl lety (srpen 2014) začala dělat výlety do Sapy, už dávno byly v kurzu. Nebyla jsem zdaleka první a už vůbec ne jediná, a ani poslední. S některými průvodci se znám a s pár z nich se i vídám a kamarádím, i když to někomu může připadat zvláštní. Lezeme si přece do zelí, no ne?

Nezajímá vás tohle moje dlouhý povídání, a chcete se dostat přímo „k jádru pudla“? Tak přeskočte sem!

Co tahle o tom ví?

Provádět lidi Sapou je vlastně asi docela srandovní, a já si prostě fakt nemůžu za Boha vzpomenout, jak to vlastně vzniklo. Jak mě to jako napadlo? Kde se vzala ta odvaha, vrhnout se do něčeho takovýho jako je průvodcování a navíc ještě vietnamskou tržnicí?! Však jsem Češka jako poleno, no, není to divný?

P1080924

DSCF2703-2

Předpokládám, že si spousta lidí muselo/musí klepat na čelo… Kdo já jako jsem a co si o sobě myslím, že tady machruju a hraju si na průvodkyni českou malou Hanojí?! :) To je teda drzost!

Jojo, je. No a? :D

Ale teď vážně. Čím to teda je? Tím, že mám kamarády vietnamskýho původu? Oni jsou totiž už většinou Češi. V občance, ale mnohdy hlavně duší a srdcem. Tím, že babička mojí nejstarší přítelkyně je kněžkou v tamním Buddhistickém chrámu a patří k nejváženějším osobám vietnamské komunity v Čechách?

Možná trochu.

IMG_0971

Spíš je to ale tím, že mě prostě Vietnam zajímá, baví a připadá mi naprosto okouzlující.

A určitě hlavně tím, že mám strašně ráda vietnamskou gastronomii, ovoce, bylinky a historii, umění i architekturu, přírodu a pochopitelně i Vietnamce. Neznám pracovitější a dobrosrdečnější národ.

A pak taky proto, že vietnamština je krásnej jazyk, a prostě mi to všechno postupem času obrovsky přirostlo k srdci. I když se asi nikdy nenaučím pořádně a hlavně správně pozdravit. To je totiž fakt složitý jako blbec. Ženský, chlapi, starší, mladší, člověk, který zdraví a jeho vztah k nim… Hlava jde z toho kolem. Uf!

Kdyžtak ale vzpomínám a přemejšlím nad tím, tak je to nejspíš prostě vším dohromady…

Mám z dětství spoustu zážitků, který mi vlastně do doby, než jsem se Vietnamem začala „pracovně“ zabývat, připadaly docela normální a běžný. Ô Mai Mơ [o maj məː] jsem se jako malá ládovala místo sušenýho ovoce. Jsou to sušený švestičky umeboshi, který jsou sladký, slaný a kyselý dohromady, a vůbec nejlepší jsou ty naložený v zázvoru.

Když mi bylo asi sedm, naučila jsem se jíst hůlkama. A víte proč? Protože tohle.😂🙈😆 To jsou Bánh Phồng Tôm [baň foŋ tom] neboli krevetový "čipsy". Seženete je asi úplně všude v asijských obchodech a jsou různě dochucený všemožnýma mořskýma plodama (ty krevetový jsou asi nejlepší). Vyrábí se z tapiokové mouky a sody, přidá se pepř, krevetová pasta, krab… No prostě podle té příchutě. Udělá se těsto, vyválí se, vykrojí kolečka a ty se usuší. Pak je házíte do rozpáleného oleje a oni napufají a takhle vyběhnou. Jako malý jsme s @anja_do závodily, kdo jich vyndá a nepřipálí víc. A bylo to fakt děsně vtipný.😃 Já jsem při tom spálila nespočet hůlek, ale díky tomu se s nima dneska taky najím. Ve Vietnamu se jí většinou k pivu anebo jako krekry jako u nás knäckebröd třeba s nějakým salátem. Důležitý je, ten olej nepřipálit a udržovat stejně vysokou teplotu. Jo. A je to pěkná prasárnička, já vim.😂😂😂 Ale co by člověk pro kámoše neudělal, že…. No tak jó… Bylo to dobrý.😜😆😜 #banhphongtom #tom #prawn #crackers #shrimp #vietnam #vietnamese #childhood #memories #loveit

A post shared by zasadnezdrave.cz (@zasadnezdrave) on

Hůlkama umím jíst asi od sedmi let, protože jinak bych z horkýho oleje nevyndala včas tyhle krevetový krekry (na tom videu nahoře), když jsme s Aničkou jako malý soutěžily, kdo jich najednou usmaží nejvíc. Kolik já těch hůlek při tom připálila! A teď se mi ta holka bude už vdávat! :D

Jihoasijské bylinky

Protože jsem od narození strašně zvědavá a ráda se učím. Protože uznávám holistický přístup k člověku a ke zdraví každého z nás. Protože se zajímám o tradiční (alternativní) lékařství – Ayurvédu a Tradiční Čínskou Medicínu (TČM) a mám hodně blízko k bylinkám a k přírodě. Tak když jsem vymejšlela koncept svých výletů do Sapy, chtěla jsem je dělat tak, jak by se líbilo mně, kdyby mě někdo prováděl docela malým vietnamským světem ve městě.

Přemejšlela jsem, co všechno bych já chtěla od takového průvodce vědět. A co všechno vlastně už vím, ale připadá mi to tak běžný a normální, že by mě nenapadlo o tom mluvit. Všechno jsem si to musela utřídit.

A pak jsem se začala sama ještě víc ptát, potom spíš hodně číst, zjišťovat a hledat, protože buď to, co mě zajímalo fakt do hloubky nikdo nevěděl, anebo neuměl česky ani anglicky a já si vietnamsky dovedu jenom nakoupit, objednat jídlo a napočítat do deseti. :D

Nechtěla a nechci lidi provádět jen vietnamskýma bistrama (navíc jejich mapku i s obchody najdete tuhle, díky za krásnej projekt SAPAMA.cz, Jakub Bukáček!), která se navíc mnohdy i pod tlakem chutí českých návštěvníků neustále proměňujou… To fakt, lidi, nemáte rádi koriandr? :D Oni si pak Vietnamci myslí, že nám ty bylinky nechutnají a cpou všude ledový saláty, který do těch jídel ale nepatří. To je jako jít na koprovku a říct, že ji chcete bez kopru. No vážně. :) Navíc je nám potom kolikrát i těžko, protože ty bylinky se nejedí pro srandu králíkům, a zdaleka nejde jenom o ten koriandr…

Prostě ukazovat lidem jen místa, kde a co výhodně nakoupí, to je něco tak okrajovýho a hlavně představy, chutě, potřeby každýho člověka jsou tak individuální, že jen za to ruku do ohně přeci jako průvodce nedáte? Průvodce má sice provádět, ale musí znát maximum souvislostí.

Vietnamské bylinky

A to je to, co mě na výletech do Sapy baví! Baví mě lidem ukazovat svět vůní a chutí té pravé Asie, odhalovat jim příběhy z historie a dávat je do souvislostí s gastronomií, kulturou nebo třeba s náboženstvím. Přibližovat Čechům vietnamskou komunitu. Ráda se dělím o svoje zkušenosti a to i z cestování po Indii a Vietnamu. Chci těm, co je to zajímá vyprávět o asijských surovinách, o ovoci a zelenině a hlavně o těch bylinkách a o koření. To je hlavním přínosem mejch výletů. To, že se kromě Sapy zorientujete v ingrediencích, který ani sami Vietnamci často neznají, respektive především jejich názvy v češtině, ale někteří, ani účinky. Protože oni je prostě hlavně používají a jedí, ale nestudujou.

Ty moje výlety jsou navíc v ucelené formě, která má i nějaký výstup. Sestavila jsem pro vás mini knížku s fotkama a popisem bylin z JV Asie a to jak s názvy v čj i viet., abyste si z toho dne neodnesli jen nadšení a hlavu plnou informací. Já taky potřebuju čas na vstřebání a tohle si myslím, člověku prostě pomůže. Najdete v nich mapku s místy, které mám já v Sapě nejradši, a kde mně chutná, moje recepty, tipy na bistra a asijské restaurace v Praze, které za návštěvu, dle mého, vážně stojí. A taky na moje oblíbený asijský filmy, který vám celou tu atmosféru taky hezky dokreslí.

Proč letos naposled?

Já Sapu miluju a budu tam pořád dost často, ale letos s veřejnými výlety oficiálně končím. Do Sapy (zvlášť o víkendu) chodí už tolik lidí (ano, i díky mně) a vyrojilo se za ty roky tolik nových průvodců, že to pro mě začíná ztrácet atmosféru, a tím pádem i postrádat smysl.

Proto budu dělat výlety už jen soukromě, a když bude jó zájem, bude mi to dávat smysl, a budu mít na ně čas, budu na výlety upozorňovat prostřednictvím svého měsíčního newsletteru. Proto pokud máte o můj výlet zájem, můžete se přihlásit k odebírání novinek tuhle v odkazu.

Ten byznys, co se s výlety do Sapy totiž letos (2016) už rozjel mi je prostě nesympatický. Já to na jednu stranu chápu, že je to teď děsně v kurzu, a že je fajn si tím asi přivydělávat, ostatně jsem to dělala a ještě nějakou chvíli budu asi taky a rozhodně tím nemoralizuju! Ať si dělá do určité míry kdo chce co chce. :) Ale já už tomu prostě jenom nějak nechci v takové míře dál přispívat… Výlety jsem dělávala i 8x do měsíce a to je prostě na mě už moc, i když chodím nejčastěji jen se 4-6 lidmi/výlet. Protože jinak mi to vůbec nedává smysl.

Víte, ono je strašně těžký a v podstatě nemožný zachovat autenticitu nějakého místa, ale zároveň ho otervírat a přibližovat společnosti. A ten balanc na hraně, která je ohromě tenká a křehká pro mě začíná být neudržitelný.

Možná je to blbost, možná ne, ale mě je to vlastně líto, jak Sapa díky tomu ztrácí ten svůj genius loci…

Kromě obecného vysvětlení a sdělení, jak to se mnou a s výlety do Sapy je a bude, bych chtěla tímhle článkem také zodpovědět co nejvíce dotazů, které mi neustále přibývají, a které jsou spojené s tím, jak to, že jsou termíny na webu pořád plné (termíny už jsem na webu nově úplně zrušila), a jestli jich nemůžu vypisovat víc a i pro více lidí.

Promiňte, ale nemůžu. A hlavně nechci. Není to vůbec nic osobního. Prostě jsem jenom přesvědčená, že bych vám nic v takovém případě nestihla říct ani ukázat. Nebo ne nic, ale já jsem si to dost vypiplala a baví mě tam s váma trávit pět, šest hodin. Ve více lidech by na to nebyl ani čas a už vůbec ne prostor. Co asi tak 10-15 lidem stihnete ukázat a říct? Já teda nic. :) Vždyť za mnou chodí fakt lidi, co je zajímají věci do hloubky a pořád se na něco ptají. A víc termínů bych s přístupem, jaký k nim mám, nezvládla. Nejsem manufaktura, jsem jenom člověk, kterýmu to přesně takhle často, komorně a s takovou náplní dává smysl.

Mě musí práce bavit, když mě bavit přestane, tak ji přestanu dělat… Nebo rádi jíte v restauraci, chodíte do obchodu anebo na poštu, kde je zpruzený personál? Já ne… :)

DSCF0778

Chci aby služby, které nabízím měly pořád tu stejnou (nebo lepší) kvalitu, a to ať už jde o výlety do Sapy, konzultace, o kurzy vaření atd. Já dělám prostě věci ráda pořádně, protože peníze jsou sice fajn a potřebujeme je všichni (bez diskuze), ale úsměv, veselý a rozzářený oči, vřelý podání ruky, krásná zpráva nebo milý slova jsou prostě nějak víc. Věřte, nevěřte.

IMG_3170-3

IMG_1039-Edit

Jinak, vánoční poukázky na výlety do Sapy už letos (Vánoce 2016) právě z těch důvodů, které jsem teď popsala nevydávám. Pokud máte ale i přesto zájem o výlet soukromý, napište mi email. Volné termíny jsou předběžně volné ale až od května 2017 dál. Je vás prostě opravdu strašně moc. A jste totálně boží (a taky trošku blázni :D)! Ve snu by mě nenapadlo, že z mých výletů do Sapy může bejt takovej hit. Fakt! :)) Děkuju nejvíc!

Kdybyste měli zájem o jinou mou službu, jakožto vánoční dárek, podívejte se na mou letošní nabídku sem. Třeba kurzy vaření vietnamské kuchyně jsou taky moc fajn a od výletu do „Malé Hanoje“ to není zas tak moc daleko. ;)

Prosba a poděkování

Na závěr bych vás všechny, co mají o moje výlety do Sapy ještě stále zájem, chtěla poprosit o trpělivost. Samozřejmě mě neskutečně těší, že se vám tolik líbí! :) Ale díky „šuškandě“, která vždycky byla, je a bude tou nejlepší a pravdomluvnou reklamou, se ke mně dostává opravdu neskutečný množství dotazů a proseb. Odpovídám postupně na všechny emaily, ale mám jenom dvě ručičky a prostě to všechno nestíhám hned.

Všem vám odpovím, snad nikoho nepřehlédnu. Jen, že není Sapa zdaleka jediná činnost, které se věnuju, tak když to vyloženě „nehoří“, i pár dní moje odpověď třeba potrvá… děkuju moc za pochopení!

Moc vám všem děkuju! Všem, co jste se mnou už v Sapě byli a utrousili za mě hezké slovo, protože tenhle můj maličký kolotoč je taky vaše zásluha! :) A všem, co mi píšete, máte zájem a trpělivost… DÍKY! :*

PS: Jestli jste dočetli až sem, tak jste fakt dobrý, a tak vám chci prozradit, že co nevidět budu spouštět jeden moc zajímavý projekt, který vás snad bude bavit a bude s Jihovýchodní Asií a gastronomií hodně propojený. A pak taky nové zajímavé semináře o Vietnamu, bylinkách a koření… protože to je prostě moje! Určitě se máte zase na co těšit… výlety byly vlastně jen takový netušený začátek, téhle mojí (teď už je na čase si to přiznat) mise.

PPS: to překvapení najdete tuhle: www.asijskebylinky.cz. ;) :*

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

  1. Ahoj Jano, http://www.asijskebylinky.cz/ Díky za tenhle web. Super :)

  2. Ahoj Jano,
    díky za Tvůj názor se kterým můžu souhlasit. Ale docela by se hodil nějaký průvodce s recenzemi bister a streetfood stánků (nejen v SAPA)… :)

  3. Ahoj Jano,
    v podobném duchu jako již zmiňovaný článek jsem četl tuto (dost čerstvou zprávu):http://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/tofu-pro-trznici-sapa-vyrabel-muz-mezi-plisni-a-mysim-trusem/r~7e5e8896fd6511e5884d002590604f2e/
    Nevím, co si o tom myslet. Jestli se teprve hygiena rozjíždí, tak myslím, že brzo žádná SAPA (alespoň tak jak ji známe dnes) nebude.

    • Ahoj Matyáši, tuhle zprávu jsem naopak zaznamenala úplně čerstvou… No, co k tomu dodat? Samozřejmě, že to není v pořádku. Ale má vůbec smysl se k tomu dál vracet? :) Česká republika má docela jiný pohled na hygienu, než je tomu zvykem třeba právě v Asii. A myslím, že je to vlastně dobře. Jen ať se to kontroluje, ale dává to zároveň smysl. Spousta metropolí (New York, Londýn, Sydney…) má svoje „čínská města“, různé malé autentické kouty světa ve městech a mně se to prostě líbí. Nevidím sebemenší důvod, proč by to nemohlo/nemělo fungovat i u nás. Kdo nechce, ať tam nechodí, není přeci nic jednoduššího. :) Pokud chce člověk zachovat maximální autentičnost takových míst, nemůže ji příliš narušovat předpisy, to dá rozum. Jinak ji ničí. Procestovala jsem spoustu zemí a vždycky je to na vlastní riziko. Pokud chci nějakou vyšší záruku, musím si vařit sám nebo chodit na místa taková, která už na první pohled vypadají, že se jim věřit dá (i taková asijská bistra a restaurace normálně jsou). Však máme všichni minimálně pět smyslů, tak je používejme… Když se na takové články (jako je tenhle nebo i ten už zmiňovaný) podíváš, tak jsou pod nimi vždycky odkazy na další s podobným obsahem. To, co jsem napsala já se týká Sapy, takže to, co sem dáváte za odkazy pochopitelně také (a je to v pořádku), ale ráda bych upozornila, že články podobného charakteru se prostě netýkají jen Sapy a Vietnamců. To budu prostě vždycky zdůrazňovat, aby to nezapadlo. Jeden příklad za všechny: http://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/mysi-odpad-chybejici-tepla-voda-tyto-restaurace-a-prodejny-m/r~8b1b166e9cfb11e58c6b0025900fea04/ ze 40 provozoven se uzavřelo 11, které vedli Vietnamci. Zbytek Češi a ostatní… Asi tak. Navíc si myslím, že díky zájmu veřejnosti o tržnici jako takovou, i o výlety do Sapy apod. se o ni čím dál častěji mluví, píše, a dostává se tak čím dál tím víc do hledáčku různých zájmových skupin. Sapa je trnem v oku mnohým a většinou kvůli osobním zájmům a byznysu… Uvidíme, co bude dál. Já jsem se svým článkem chtěla hlavně vyjádřit k mým výletům do Sapy, protože ten zájem o ně pořád obrovsky roste a já ho nestíhám.

  4. Asi před 2 lety jsem Malou Hanoi v SAPA prošel jen tak letem s tím že musím později vyzkoušet více originálních specialit v místních bistrech. Ale po nedávných incidentech se závadnými surovinami dost váhám … (viz: http://www.vitalia.cz/clanky/maso-mirici-do-sapy-pujde-opet-k-likvidaci/#ic=gallery-header&icc=backlink ). Škoda a hlavně zbytečné. Možná je to jen jedna černá ovce (ikdyž 6t masa …) ale vrhá to stín podezření na všechny. Nebo je možné rozlišit, která bistra používají kvalitní suroviny ?

    • Milane, předně díky za informaci (!), tohle mě zcela minulo. Prolítla jsem zběžně internet a vypadá to opravdu nedobře. :( Na druhou stranu bych jenom ráda podotkla, že Sapa není jediné místo na zemi, kde se takové problémy bohužel můžou dít. Vždycky se trochu bojím, aby lidi podobné informace nezjednodušovali, tak mi tuhle poznámku odpusťte. Je to prostě o lidech, jednotlivcích a nikoliv o místě Sapa jako takovém. Navíc, ani nechtějte vědět, kolik podniků u nás v ČR obecně neřeší HACCP tak, jak si představuje hygiena, prostě dle zákona… lidi jsou různí a je úplně jedno, jestli jde o bistro v Sapě nebo lepší restauraci v centru Prahy, o Vietnamce, Araby nebo třeba Italy, Čechy atd. Na Vaši otázku si myslím nelze jednoznačně odpovědět. Mně se v Sapě za ta léta návštěv a poslední roky prohlídek i s lidmi nikdy nestalo, že by třeba někomu bylo po něčem dokonce jen nevolno (nebo mi to alespoň nikdy nikdo nehlásil), mám oblíbená svá místa, kde tak nějak historicky vím, že je všechno v pořádku. Vidím a vím, jaké suroviny používají atd. Pokud ale neznáte majitele (jakéhokoliv podniku, ne pouze v Sapě) nikdy si nemůžete být jistý, jaké suroviny kde kdo používá. Tak to prostě je. Když si vaří člověk sám, ví co jí naprosto přesně. Když jde jíst ven, spoléhá se na kvalitu podniku a podle toho si ho samozřejmě i vybírá… Ale všechno je to o zkušenostech, takže asi jediná rada, která mě v souvislosti s tímhle napadá je, nechoďte tam, kde Vám to už na první pohled nepřipadá v pořádku a ptejte se. Na původ surovin, na způsob přípravy pokud Vás zajímá atd. Jestli to někomu vadí, tak je to jeho problém a Vy tam jíst nechoďte. Takhle to dělám já, někdy mi to za drobné riziko stojí, jindy vůbec. :) Držím palce! J.

  5. Jani, je to moc krásně napsané. Z textu čiší naprostá upřímnost a tak i když jsem s Vámi na výlet nikdy nešla, moc Vám fandím a držím palce do nových projektů. I nadále Vás budu sledovat a fandit :-)

    • Děkuju moc, Ivo! Těší mě, že Vám ty moje řádky taky dávají smysl…

  6. Janinko, krásně napsané…. Tvůj přístup je super… <3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.