K Baltu a zase zpátky
Cestování  

K Baltu a zase zpátky

číst dál

„Eine kleine Schokolade.“ Byla první věta, kterou jsem se naučila šišlat v němčině už někdy ve třech letech. A to proto, že čokoládu jsem mohla baštit jenom tady. V Německu.

Jako malinká jsem prázdniny u moře trávila u Baltu. V NDR. U studenýho voňavýho moře, kde jsem se před větrem schovávala mezi dunama písku a za dlouhou zohýbanou trávou. Za plůtkem z pruhovanýho plátýnka, který na něj ušila babička. Seděla jsem s modrou pusou a drkotajícíma zubama zabalená v ručníku a u toho žvejkala housku s kyselou rybičkou s cibulí…

Snída. 18+

Kdybych měla jmenovat jen jediný místo na zemi, kam bych se dokázala vracet tak jako domů, do Prahy stověžatý, bylo by to sem. Do Prerowa, na Rujánu, za ledovým mořem, který je vostrý jako žiletky.

Národní park Jasmund a jeho křídový útesy. Rujána

Život je plnej paradoxů, překvapení a je nekonečným zdrojem zábavy. A jo. Vždycky záleží na úhlu pohledu. Tak třeba kdyby mě někdo v patnácti nutil do rodinný dovolený, budu vyloženě „nadšená“ (a taky že jsem byla). A vidíte? Stačí ten věk vynásobit dvěma a rodinná dovolená je pro mě místo za trest za odměnu!

Tři auta. Hujerovi hadr!

Nebylo nás pět, ale rovnou jedenáct a pes. A protože Balt je prostě „náš“, vyrazili jsme zase na sever. K ledovýmu móři a společně. S babičkou a s dědou, s tetou Vérou, s Verunkou (setřenkou) a se Zdeňkem (jejím přítelem), s Ivčou (bratránkem), maminkou, Martinem (slovo otčím zní strašně, podobně strašně jako tchyně anebo manžel, znáte lepší výrazy?! Sem s nima!), se Zorkou (ségrou), s Jarym a s Arryou. S čistokrevným československým vlčákem.

Arrya Ferra Buddywolf

Každej z nás máme na NDR svoje vzpomínky.

Mořský panny. A taky ségry

Babička s dědou na rodinný dovolený s našima mamkama, naše mamky na svý dětství a my třeba na tu čokoládu (jo, bylo to moje téma, kdybyste jako malí měli ekzémy a mohli čokošku jenom tady – protože max. jednou za rok, že jo – bylo by i vaše), ledovou vodu a hlavně nejlepší křupavý housky s kyselýma rybičkama a cibulí, který tak všichni milujem, že je můžeme snídat, obědvat i večeřet. A taky že jo!

Poslední léta jezdíme do Prerowa. Bydlíme pohromadě ve dvou domečkách s doškovou střechou, tak aby nám to bylo pohodlný a měli jsme každej aspoň trošku soukromí. A společně pak vyrážíme na výlety pěšky anebo na kolech, k moři (koupat se i pouštět draka), k majáku, na Rujánu, do lesa na borůvky, na promenádu a i za jídlem (ano, já, třeba na nejlepší domácí vafle!), po mole až za obzor, i do města a okolí, a klidně taky autem.

Čau! My jdem na maják, co vy?

A víte co? Mám pro vás zase tu mapičku! A tentokrát jsem neoznačila jen místa v Prerowě, ale i všude tam, kam stojí za to vyjet. Dala jsem tak dohromady několik našich výprav. Myslím, že by to vydalo na měsíční cestování. Na druhou stranu, pokud vyrazíte na sever jen na pár dní a budete se pohybovat v místech mezi Rujánou a Rostockem, bude se vám to třeba taky hodit.

Za klidnou dovolenou do Prerowa

Nějak mě to dřív ani nenapadlo, ale dost z vás mi psalo, kde je to v Polsku nejhezčí. Já jednou v Polsku byla (a to v Gdaňsku), takže mi to nepřišlo úplně divný. Ale než mi došlo, že Prerow díky svýmu dvojitýmu w na konci působí polsky, byli jsme už zase zpátky v Praze. Jo. Jsem rychlá jako blesk!

Prerow je teda docela malinký městečko na poloostrově Fischland-Darß-Zingst na severu Německa kousek od Rujány. Je to takový to výletní místo pro německý seniory, takže nějaký velký „dydžiny“ tu nečekejte. Naopak si tu ohromně odpočinete.

Miluju ranní běhání od baráčku na pláž, lehkou jógu a pozdrav slunci, který je tu opravdu naprosto kouzelný, ať už vychází, anebo zapadá.

Do centra pro to nejdůležitější, i pokud si chcete vařit, je to kousek a nejvíc nejradši na nákupy mám buďto místní trhy (najdete na mapě) anebo Edeku a naši oblíbenou pekárničku, která voní na míle daleko.

Jasmín nepravý, kvete a krásně voní kousek od pekárny. Nikdy ale ne tolik, že byste pekárnu minuli

V Edece mají totiž úplně skvělý salátový bary a taky spoustu bio ovoce, zeleniny a ostatních surovin, který třeba ani doma v takový kvalitě nemáme, takže jedna velká radost!

Kdybyste se tu někdy náhodou stavili, skočte do tý pekárny na rohu (máte ji na mapě). Můžu vám slíbit, že když tam budete včas, zažijete koláčový porno! Určitě zkuste některý z těchhle mých favoritů:

Ein Prasselkuchen (links) und ein Eisenbahnschienen kuchen (rechts)

  • Pflaumenkuchen – místní a báječný švestkový koláč s drobenkou
  • Prasselkuchen – nadýchaný jakoby listový těsto, lehce prolitý džemem s křupavou drobenkou
  • Eisenbahnschienen kuchen – jestli se blahem nepočúráte z toho předchozího, tak z tohohle teda už vážně jo! Je navrchu s marcipánem a marmeládou a já ho miluju úplně nejvíc!

Vaříme tu hodně výjimečně, já tu občas sice ráda dělám saláty k večeři a bratránek griluje ryby, ale přes den jíme na výletech venku, a to je vlastně taky dost monotónní záležitost.

My u Baltu prostě jíme hlavně ty rybičky (v housce), věřte nebo ne. Těšíme se na ně pokaždý jak malý. VŠICHNI!

Kapesní průvodce rybím světem (v housce):

  • Bismarckherink je naše první a základní „Fischbrötchen“, takže pokud jste rybičko-houskový greenhorni, doporučuju s ní začít – herinek neboli sleď obecný je totiž klasika – je to nakyselo naložená bílá rybička s cibulí, s listovým salátem, která je uložená do křupavý a nadejchaný housky
  • Buttermakrele je s uzenou máslovou makrelou, co se doslova rozplývá na jazyku, a určitě bych ji objednala tomu, kdo na ryby moc není – je totiž vážně jak dort!
  • Lachs – losos je v tomhle případě vlastně trošku nuda, je tady na výběr tolik neokoukaných mořských dobrot, že mě růžový filet nechává chladnou v jakékoli podobě
  • (Räucher) Aalfillet je zase spíš pro fajnšmekry, má specifický aroma i konzistenci a já ho třeba miluju!
  • Matjes – matjesy tu najdete hned na několik způsobů: v bylinkách, s pepřem… a klidně i jen tak s cibulí
  • Backfish je (ne)obyčejná prasárna, prostě smažená ryba v housce s majonézou, a kdyby mi to nebylo blbý a nemusela bych pro ni jet až do Prerowa, kde ji prostě dělají nejlepší na světě (máte ji na mapě), startuju a vyrážím směr Balt hned teď! Sakrá, já mám na ni chuť!
  • Fischfrikadelle – neboli rybí karbanátek, nejlepší jsem jedla na Rujáně (najdete taky na mapě)!
  • Krabbenbrötchen – mě osobně moc neba, když není s remuládou, ale kde jinde ochutnat mořský krabíky se salátem, co vypadají jako pidi krevetky?

A na co nesmíte zapomenout, až budete stát u pultíku a dožadovat se svojí Fischbrötchen? Na báječný, čerstvý a křupavý wakame!

Pšeničný a špaldový domácí vafličky s apfelmusem, cukrem a skořicí a s horkýma višněma, šlehačkou a čokoládou

A když už tady náhodou budete, zajděte si taky na vafličku (najdete na mapě). Na takovou tu domácí poctivku z pšeničný bílý, anebo špaldový mouky (tu druhou já radši). A buď jen tak s cukrem a skořicí. Svařenýma višněma ze zahrádky, s pořádnou čerstvě vyšlehanou šlehačkou a s čokoládou. S teplým apfelmusem, anebo s hruškovou přesnídávkou. A pak taky s rakytníkovou marmoškou. A jestli se ptáte, jestli je mám všechny ozkoušený, tak můžete hádat třikrát.

Za jídlem a pitím do Warnemünde

Warnemünde je podle mě ta nejdůležitější část celýho Rostocku. Víte proč?

Maják ve Warnemünde

Kanál v přístavišti ve Warnemünde, kterým se musíte projí(s)t!

Je tu krásná pláž, starobylý maják, promenáda a taky kanál s přístavištěm, kde po jeho obvodu najdete jednu jídelní lodičku plnou rybiček (já nejradši ty ve Futter Kutter) vedle druhý! A když ne lodičku, tak food truck, a když ne food truck, tak stánek anebo aspoň malinkou udírničku.

Buttermakrele und Bismarckherink bei Futter Kutter!

My jsme toho tady snědli fakt hodně a nejlepší jsou ryby. I ty v housce (všechny), rybí tatarák a kalamáry s majonézou.

Nejlepší rybí tatarák s kapary, červenou cibulkou a koprem

Kalamáry s majonézou. Děsnej foodporn!

Je to ráj na zemi. Rybí ráj! A protože už víte, co všechno stojí za to ochutnat, nemůžete se tady nezastavit, pokud pojedete kolem. Ale klidně sem zamiřte i rovnou z domova, jen na otočku. Osolit si nohy procházkou po pobřeží a vyživit svý tělo jódem až do příštích Vánoc!

Víte, co nechápu? Proč tohle ještě nikdo nevymyslel u nás. Nemáme sice moře, ale máme přece tolik sladkovodních rybek! Divím se, že tu ještě nikdo žádný rybičkový bistro à la Futter Kutter neotevřel. Anebo jo? Kdybych ho přehlídla, určitě mi dejte vědět. Budu stát v první řadě! (Předražený Nordsee s nesrovnatelným výběrem a nestabilní kvalitou nepočítám.)

Mutzen. Masopustní minikoblížky

Quarkböllchen. Velká smažená kobliha z tvarohovýho těsta

Jo, a pak ještě nesmíte minout stánek s Mutzen Quarkböllchen. To první jsou masopustní minikoblížky a Quarkböllchen je něco jako naše kobliha, akorát že z tvarohovýho těsta. Oboje je smažený a posypaný cukrem. Oboje je těžký, ale neochutnat to prostě nešlo.

Na výlety na Rujánu

Není Rujána jako Rujána a vyrazit sem na výlety hned neznamená, že uvidíte takovouhle nádheru. Jestli chcete na bílý křídový útesy, který vás přenesou do světa J. R. R. Tolkiena, tak musíte sem!

Do Národního parku Jasmund.

Zaparkujte tam kousek od útesů Stubbenkammer. Všechno to najdete na mapě. A když už sem pojedete, vemte to přes Sassnitz. Můžete zaparkovat nahoře ve městě a sejít si dolů po nový točitý lávce, odkud budete mít krásný výhled na celý přístaviště. A tam se stavte v docela malinkým obchůdku s nádhernou ručně dělanou keramikou (najdete ho taky na mapě).

A v tom přístavu si dejte Quarkini, menší sestřičky Quarkböllchen (byly o dost lepší, nebyly totiž tak mastný), s koláčem nebo další housku s rybičkou. Anebo oboje.

Quarkini. Minikoblížky z tvarohovýho těsta. A Pflaumenkuchen alias švestkový koláč

Dyť to furt říkám, že ty ryby tady baštím třikrát denně!

Ta procházka lesem (kde v září nepotkáte živáčka) a podél útesů je skutečně dechberoucí, a i když tady hóóódně fouká (připravte se na to), je to zážitek, podle mě na celý život.

Kdo najde srdíčko, má ode mě virtuální políbení

Vracela bych se sem pořád. Znovu a znovu. Miluju ty stromy, vůni moře a lesa, bílý kameny, skály a rozbouřený moře. Vážně to stojí za to.

Kdybyste toho lesa měli málo…

A až pojedete zpátky, zastavte se u jezera „Kleiner Jasmunder Bodden“ (máte to zas na mapě) v malinký rodinný udírně v Lietzowě a dejte si tam Fischbrötchen s kteroukoli rybičkou s jejich typickou hořčičnou omáčkou. Dejte si k ní zase salát z wakame a sedněte si na břehu u rakytníku. A když vám k tomu bude zapadat sluníčko jako nám, nebude vám chybět už vůbec nic (leda nějaký dobrý pivo)!

Lachs und Buttermakrele mit Senfsauce. Na ja!

Máte rádi Balt, ledový moře a drsnou přírodu (a rybičky v housce)? Hodně je teď v oblibě Island, a přitom tohle je skoro co by kamenem… Tak kdybyste měli někdy náladu, severní moře v Německu rozhodně taky stojí za návštěvu. Jakože se Jája jmenuju!

Příště bude cestopis z Asie. Jo. Už zase. Z tý jihovýchodní i jihozápadní, uvidíme, co z toho tu přistane první.

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

  1. Slintám a moc chci našeho malého objevitele vzít k Baltu! Krásný článek a fotky! Jani, jsi jednička ❤️

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.