Hanoj
Cestování  

Hanoj

číst dál

Nefalšovaná radost. A štěstí. A taky oči navrch hlavy! Hlavní město Vietnamu je přesně takový, jaký jsem si ho představovala, už když mi o něm vyprávěli. Hanoj je krásná. Intenzivní a mystická. Klidná i extatická. A o to, čím vším mě okouzlila, co jsem tady ochutnala a zažila, se chci s váma podělit.

Do Vietnamu jsem odjela s nějakou představou. S představou, která se mi ohromně líbila, a i proto jsem se strašně těšila. Zajímalo mě, jestli mám správně nastavená očekávání, jestli se jim realita alespoň trošku přiblíží nebo dostanu „facku“ třeba jako v Indii (která mě nakonec ale taky dostala!). :))

Navíc, mám odsud kamarády, teoreticky toho o Vietnamu vím docela dost, takže takhle vybavená, jsem si připadala připravená v podstatě na všechno. A víte co? Ta moje představa se naplnila úplně neuvěřitelně, možná i předčila všechna moje pozitivní očekávání, a to obecně hlavně na severu Vietnamu a právě i třeba v krásném hlavním městě Hà Nội [ha noj].

DSCF0552

Možná je to tím, že ten prvotní „kulturní šok“ jsem zažila právě tady. A nebo možná i tím, že sever je oproti jihu tak nějak víc „zakonzervovaný“ komunismem (ono je to z historie poměrně logický). A taky je fakt, že většina mých vietnamských kamarádů pochází ze severu. Což je určitě důležitý zmínit, že u nás v Čechách je vlastně většina Vietnamců právě ze severního Vietnamu, a to proto, že jižani po válce v roce 1973 (po Pařížské dohodě) spíš odcházeli na západ, kdežto seveřani naopak do spřátelených komunistických zemí. Takže i k nám do Československa. A to všechno tak nějak dává smysl a výsledek je ten, že to tady prostě miluju.

DSCF9584

Sever je podle mě o dost jiný než jih a baví mě prostě víc. A ne proto, že bych snad byla komunistka. :) Je pro mě zajímavější, klidnější a hlavně opravdovější. Přišlo mi, že se tu obecně lidi víc usmívají, při prodeji vás tak neuhání, ani u toho netlačí tolik na pilu a neřeší tak moc byznys jako jsem to pociťovala na jihu. Aspoň to tak na mě působilo.

DSCF0395DSCF0397V Hanoji jsme bydleli u mojí kamarádky z dětství Aničky, která nás s přáteli provedla těmi nejzajímavějšími místy. A to je taky zkušenost, která člověka nějak ovlivní. Všichni jsme chodili společně jíst nebo jsme dohromady vařili, prostě se nám ohromně věnovali. A být s místníma, je vždycky něco úplně jinýho.

DSCF0371

Po příletu jsme vyrazili na večeři, která mě úplně „rozsekala“ a hned mi bylo jasný, že ten měsíc tady bude přímo „foodgasmický“! Jestli jste gastromaniaci jako já, fakt musíte do Vietnamu! Šli jsme teda na večeři do restaurace Chả Cá Lã Vọng s poměrně slušnou historií, kde vaří jen jedno jídlo a to rybu s bylinkama, kterou si připravujete sami na kahanu. Jako ty bláho! Absolutně skvělá!

Všechny fotky z Hanoje najdete dole v galerii. Abyste ale měli jasnější představu rovnou, můžete vždycky hned kliknout na odkaz, kde se vám otevře můj Instagram s obrázkama a upřesňujícím popisem přímo z cesty nebo mapa, kde ta označená místa najdete pro případ, že už ve Vietnamu jste a rádi byste si taky dali do nosu. ;)

DSCF9537

Druhý den jsme začali Phở gà, typicky snídaňovou polívkou a pak korzovali městem a zastavili se, kde se nám líbilo. Objevili jsme třeba úžasnou síť kaváren Cộng Cà Phê, kterou nenajdete jinde, než v Hanoji. Dali si úžasnou vietnamskou kávu s kondenzovaným a kokosovým mlíkem Bạc xỉu, ale mají tu i jiný dobroty. :) A když už jsme u toho kafe, na severu se dělá i se syrovým vyšlehaným vajíčkem Cà phê trứng. To si taky jinde než v Hanoji moc nedáte. Když tu budete, zajděte si na ní do Cafe Giảng.

DSCF0539

Byli jsme u jezera Hoàn Kiếm a prošli se kolem. U Ho Či Minova Mauzolea, nebo v bývalé věznici Hỏa Lò, pro politické vězně, kterou v 19. stol. postavili Francouzi. Později byla využívaná i za vietnamské války, kdy sem putovali Američtí vězni a říkalo se jí „Hanojský Hilton“.

DSCF0431

Prohlídli jsme si několik buddhistických chrámů i starobylou národní univerzitu, respektive Chrám literatury, který byl dlouhou dobu velkým centrem vzdělanosti. Byl postavený v 11. století, tedy v době, kdy Vietnamci ještě nepsali latinkou (tu sem přinesli až kolonizátoři z Francie). Mladí Vietnamci už čínské ani vietnamské znaky neznají a neumí, a někteří to vnímají jako určitý handicap, třeba právě při návštěvě takových historických památek, kdy nápisům tak jako my vlastně vůbec nerozumí.

DSCF9554

DSCF9620

Abych vás neunudila k smrti, vrátím se zpátky k jídlu. :) V Hanoji jsem jedla nejlepší „salát“ s hovězím masem Bún bò Nam Bộ a Bánh xèo, neboli „syčící placku“, takovou jakoby palačinku. Fantastické vepřové karbanátky Bún chả (u nás se pod tímhle názvem dělá spíš vypražený bůček), úchvatný mušle Ngao hoa xào bơ, báječné Bánh cuốn, rýžové palačinky, co se dělají na páře a nejhorší rybí polívku Bún cá, kterou mají bezkonkurenční v naší pražský Sapě a ani celej Vietnam ji nepřekonal!

DSCF9661

DSCF0572

Jo. Z těch nezvyklých jídel jsem ochutnala třeba kuřecí pařátky i trứng vịt lộn (kachní embryo) a malý křepelky upečený v konzervě od Coca Coly, což byl totální bizár. Nesuďte mě, zajímalo mě, jak to prostě chutná. :) A víte co? Na všechna jídla ze severního Vietnamu se podívejte do článku: Severní Vietnam na talíři.

DSCF9954

V dubnu je v Hanoji už docela vedro a ve vzduchu je cítit vlhkost. Pleť se mi obecně ve Vietnamu zhoršila asi o 250%. Právě kvůli tomuhle podnebí a prachu, který je obzvlášť ve městech. Není to tak děsivý jako v Indii. Tam se nedá někdy ani dýchat.

DSCF9596

Z počátku jsem měla chuť třeba jen tak někde sedět a koukat na ten cvrkot kolem. Na tisíce motorek, jak proudí silnicí. Na Vietnamce, jak cvičí t’ai chi nebo něco tomu podobnýho, jak běhají po malym parku a dělají strašně vtipný pohyby a vůbec se nestydí. U nás by si každej druhej klepal na čelo… A je to tu takový uvolněný. Nevím, jak to máte třeba vy, ale já mám doma občas pocit, že se musím kontrolovat, abych jako nedělala něco divnýho. Tady se prostě jdete protáhnout, do parku a nikdo nemá pocit, že jste utekl z blázince. :) Nebo umíte si představit cvičit na Václaváku aerobik? :D To je sice zkušenost ze Saigonu, ale ohromně zábavná.

DSCF9552

Nebo procházet tržištěma a čuchat ke všem těm bylinkám, který prostě miluju! Ochutnávat pro mě nový druhy ovoce, zeleniny… pozorovat řezníky a řeznice. Sledovat ty nádherný vietnamský děti, jak si hrajou a nebo taky na vás jenom koukaj. Starý babičky a dědečky, jak seděj a pokuřujou nebo naopak tahají šíleně těžký náklady, na zádech, na ramenou, pod kterýma se jim podlamujou kolena a v tu chvíli máte neochvějnou potřebu jim s tím jít pomoct… A pak taky jen tak sedět, nasávat tu atmosféru a tetovat si do mozku každej ten okamžik, abych nikdy nezapomněla ten pocit, jak moc je to tu ve Vietnamu krásný.

DSCF9664

DSCF9667

Než jsme odjeli dál, do hor, do krásný Sapy, Quin, jedna z Aniných kamarádek měla narozeniny. A tak jsme ve francouzském pekařství koupili dort, nechali uvázat kytku a to byste se divili jak jsou tu tyhle věci na Vietnamce strašně drahý (rozuměj srovnatelný s cenama v Čechách ale i kolikrát vyšší). A oni milujou všechno z Evropy, je to pro ně zase taková exotika, jako pro nás Vietnam.

DSCF9807

DSCF0642

Chystali jsme s Quin hostinu. Né, že to budete zkoušet doma! :D Ale víte jak se griluje ve Vietnamu, když se vám nechce ven k uhlíkům? No, to musíte mít plynovej sporák a digestoř. Prostě dáte stranou plotýnkovej vercajk, tu mřížku, co trochu překáží. Na kahan postavíte pletivový grilovací kleště, který seženete všude v Sapě (pražská vietnamská tržnice) za pár korun, zapnete digestoř a grilujete. My dělali třeba tyhle dokonalý mušle s jarní a smaženou cibulkou. Nebe v hubě. Fakt!

Večerní Hanoj je kouzelná. Hraje všema barvama, od červenajících světel v provozu, různobarevných blikajících cedulí barů a restaurací, po oheň, šlehající z grilů street foodu. Brouzdáte ulicema, dokud nedostanete hlad.

DSCF9593

Představte si chodník před vaším barákem. Na něm nízký umělohmotný stoleček a k němu několik štokrdlí. Všechno je to o polovinnu nižší než běžný zahradní nábytek, takže sedíte prakticky na bobku. U toho pouliční gril nebo vozík a někoho za ním, kdo vám připraví většinou jen jedinné jídlo. A jedno z nejlepších na světě! Jednoduchý jako facka, prověřený historií. Plný čerstvých bylinek a harmonických chutí. Jíte a olizujete se až za ušima, pak zaplatíte pár korun. Jste plný a není vám těžko, za to můžou bylinky, však oni ví, proč je do všeho dávají. :)

DSCF9671

Noční život je tady divoký, asi jako dokáže být v každém velkoměstě. A je neuvěřitelný, jak tu chodí do barů všichni vystajlovaný. Holky si občas člověk plete s prostitutkama. :D Pánové si přijdou asi na svý, ale věřte mi, že i já občas nevěděla, kam dřív s očima. :)) S kamarády jsme vyrazili jednou na takovou noční procházku s večeří, na místě, kam by člověka bez místních asi nenapadlo vůbec jít. Tady jsme měli ty pařátky. A došli jsme až k ulicím, které v noci fungujou jako Noční market. Na mě tam bylo opravdu strašně moc lidí… a turistů.

DSCF9992

DSCF0006

Ale pak třeba začne pršet, já to mám ráda. A touláte se ulicema zpátky domů. A protože déšť zesílí a vy už jste promočený až na kost, schováte se pod most a čekáte, až ta průtrž přejde. Není vám zima a je vám hezky. Déšť ustane. Je noc a začíná doba úklidu. Ve Vietnamu nejsou skoro žádný odpadkový koše, někdy za několik kilometrů nenarazíte ani na jediný. Tady se háže většinou všechno na zem a v noci vyráží do ulic úklidová četa, takže když jdete pozdě domů, narazíte na ně a ráno se pak probouzíte do uklizenýho města.

Tak taková je Hanoj… Nádherná. Aspoň pro mě… A proto se sem zase po roce v březnu vracím.

Více článků o Vietnamu najdete tuhle: Do Vietnamu a zase zpátky.

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

  1. Naprosto skvělý článek, fotky, zážitky, tipy. Do Hanoie se teď těším o to víc a musím si tam zajít na tu skvělou rybu :D Podle tohoto článku je to úžasný město a tak věřím, že nebudu zklamaná. O Vietnamu toho zase tolik nevím, jen něco málo, co jsem si načetla. Tvůj blog mě baví a musím si přečíst všechny články a dozvědět se zase o něco víc :) Celkově je mi Vietnam zase o něco milejší po přečtení tvých článků :) Jen tak dál …

    • Sabrino, děkuju moc! Jsem ráda, že Tě ty moje výplody baví číst. :) Já je zase moc ráda píšu. ;)

  2. tak tedy nanovo…. :D
    To že jsi dobrá, to už vím, ale že jsi DOBRÁ až tak – to zírám :D
    Nádherné počteníčko, přehltla jsem to jedním dechem a nemůžu nic jiného než chválit a chválit, jsi JEDNIČKA
    Tiše závidím. Mohla bych tam kdykoli a na libovolnou dobu, ale bohužel nesnáším teplo, fňuk fňuk
    Pracuji s Vietnamci už 18 let (integrace cizinců) mám jich moc moc moc , Jsou to moje šikmooké zlatíčka a já jim říkám, že jednou budu mít v Hanoji sochu v  nadživotní velikosti s nápisem ,,ČESKÁ BABÍ“
    Miluji jejich kuchyni , děti, kulturu – prostě vše. Proto jsem ráda, že jsem našla dušičku. která je naladěná stejně jako, já.
    Děkuji Ti – JANIČKO SLUNÍČKO a jen tak dál
    Naty :-*

    • Teda Natašo, vy jste fakt neuvěřitelná! A vlastně vůbec nepochybuju o tom, že budete mít v Hanoji jednou tu sochu! :D Moc děkuju za takový milý slova… To se tak hezky čte, fakt! :) Děkuju moc! :*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.