Deník z Vietnamu #3 Bez práce nejsou koláče
Cestování  

Deník z Vietnamu #3 Bez práce nejsou koláče

číst dál

Okolí je obhlídnuto, suroviny nakoupeny, kuchyně zmapována, chuť i čich v pozoru, a tak se můžu vklidu ponořit do studia, vymýšlení, tvoření, psaní a následnýho vaření a focení. Tady to jde prostě nějak samo. Se vší tou čerstvostí kolem a s vietnamskou simkou v mobilu se nemá člověk na co vymlouvat. To jsem na to vyzrála! Hah. Takže po dvou dnech zase hlavně zařezávám!

Původně jsem k tomuhle článku chtěla jako úvodní fotku použít tuhle bezvadně budovatelskou. K tomu nadpisu mi to přišlo takový jakože vtipný… Ale vzhledem k tomu, co se zase doma děje a chystá, jsem tam dala radši vietnamský dorty. Jako takovou paralelu k těm koláčům… a taky proto, že je ta fotka taková pěkně vyblitá… No nic.

Jinak takovýhle dorty tady Vietnamci fakt pečou, je to pozůstatek francouzskýho vlivu stejně jako třeba bagety Bánh mì [baň mí].

DSCF1229

Páteční Bún chả

Abych mohla vařit a pak to jídlo fotit, potřebuju nádobí, to dá rozum. Takže vyrážíme do města.

Kdybyste tady byli a toužili tak jako já po krásný a levný keramice, projděte se bezejmennou ulicí od Bưởi, Cống Vị, Ba Đình, která navazuje na Ngõ 60B – Linh Lang, Cống Vị, Ba Đình. Zhruba v místech, kde je bod v odkazu jsou tři krásný ultra hipsterský obchůdky s keramikou.

DSCF1121

No, zbláznila bych se tu! Takže mám jeden talíř, misku… a ještě jeden talíř :) a jsou nádherný za cenu opravdu neskutečnou. Poslední puzzlíky do mojí skládačky hezky zapadaj.

Z toho mi ale vyhládlo, to dá rozum. A protože Bún chả [bun čá] není nikdy dost a tady je podle mě nejlepší v celý Hanoji (dělá ji tu pořád ten stejnej pán, co vloni), tak jsme si ji zase dali!

DSCF1118

S talířema už se dá něco vymyslet, takže odpoledne vařím a fotím, až se ze mě kouří…

Jo a kafe bylo dneska extraordinérní! S kokosovou zmrzlinou aka Sinh tố cốt dừa cà phê [siň tó kot zua ka fe] a k tomu šťáva z guávy s ledem Nước Ổi ép có đá [nuək oj ep co dá], Jary vyměknul a dal si zase Bạc xỉu [bak siu] s kondenzovaným a kokosovým mlíkem, a kde jinde než v našem Cộng Cà phê.

DSCF1138

Sobotní Bún bò Nam Bộ

Za ty tři dny se toho s poloviční pracovní morálkou zas tolik nestihne, ale byli jsme u dalšího jezera. :) Ne nadarmo se Hanoji říká „Město jezer“, najdete jich tu tak kolem stovky.

A pak jsme se vydali do starý čtvrti směrem k asi nejznámějšímu Hồ Hoàn Kiếm [hó hoan kjem] neboli k „Jezeru navráceného meče“, ke kterýmu se váže legenda. A tu vám povím až příště, protože jsme k němu nedošli, anžto jsme cíleně nevyráželi za kulturou, nýbrž na jídlo. Pardon. :D

DSCF1168

A no tak jo, že jste to vy…

Na začátku 15. století byl Vietnam okupovaný čínskými vojsky dynastie Ming. Útočníků se zbavil až generál Lê Lợi pomocí posvátného meče, který dostal od Zlatého želvího Boha. Krátce po skončení války proplouval se svým mečem generál a budoucí císař zároveň Zeleným jezerem. Když tu se náhle z vody vynořila obrovská želva, sebrala generálovi meč a spolu s ním se ponořila do hloubky. Želví Bůh si tak vzal svou mocnou zbraň zpátky a od té doby se jezero nazývá Jezerem navráceného meče. Traduje se, že až bude Vietnamcům nejhůř želva se znovu vynoří a pomocí zázračného meče lid spasí.

Taková Blanická želva. ;) A proto taky na želvy ve Vietnamu obzvlášť u historických památek a v chrámech narazíte opravdu často…

Ale abyste nás neměli za úplný kulturní barbary, co pořád jenom „žerou“, tak vás (a hlavně sebe :D) uklidním. Protože láska k umění a k historii mnou ještě pořád často cloumá. A protože miluju všechny chrámy, kostely, muzea a galerie, skočili jsme před obědem ještě sem.

DSCF1194

Đền Quán Thánh [den quan tháɲ] je menší taoistický chrám vybudovaný na počátku 11. století a jeho název vypovídá o tom, že jde o místo Bohů. O místo, kam se Bohové vrací (pro obětní dary, které jim sem Vietnamci nosí). A k němu se zase váže krátký příběh.

Chrám byl postaven na počest taoistického Boha Severu Trấn Vũ [čan vu u], jehož symboly síly jsou had a želva (vidíte? zase). Je jedním ze čtyř posvátných chrámů, které byly obdobně zasvěceny Bohům a byly postaveny ve všech světových směrech, aby chránily město před zlovolnými duchy ze všech stran.

DSCF1188

Jinak víra v existenci a sílu nadpřirozených bytostí (animismus) je v Asii opravdu hodně rozšířená. Ale to by bylo na dlouho. Konec kulturního okénka. Jdeme jíst!

Tady jsem si z loňska pamatovala, že dělají fakt famózní hovězí salát s nudlema Bún bò Nam Bộ [bun bó nam bo] na tak trochu jižanský způsob se zázvorem a „syčící placku“ Bánh xèo hải sản [baň sew hai san] s mořskýma plodama.

DSCF1208Syčící se jí říká proto, že se stejně jako naše palačinka smaží na pánvích (většinou wok)… no, a když ji na rozpálený dno nalijete, tak trošku zasyčí. Ona se i dost podobně jako naše palačinky vyrábí. Těsto na tuhle žlutou placku se dělá z rejžový a pšeničný mouky, z vajec, kokosovýho mlíka a vody, a barevná je po kurkumě. Plní se nebo se do ní rovnou zapejkaj tenký kousky bůčku a krevety, fazolky mungo a pak se jí s hořčičnýma listama, se salátem a s bylinkama (mexický koriandr, klasnatka brvitá, thajská máta…). Někdy jen tak, jindy se uždibujou kousky a se všema ingrediencema si ji u stolu balíte do docela tenoučkýho rýžovýho papíru, ale k tomu se ještě dostanem.

Jako dobrý to bylo, ale ve finále mám z toho dojem, že jsem jedla už mnohem lepší. Asi jsem zhejčkaná. :D

A aby toho nebylo málo, zkusila jsem i jejich mango salát se sušenou rybou Gỏi xoài khô cá sặc [ghoi soaj k(ch)o ká sak], ale ta ryba neohromila, jedla jsem taky chutnější. Hned vedle jsme si skočili pro šťávu z cukrový třtiny s ledem a malinkou limetkou Nước mía [nuək mia] a ta byla pořád supr!

DSCF1212

DSCF1206

Na zpáteční cestě dáváme ještě kafíčko Bạc xỉu [bak siu] (jo, už jsem trapná, já vim, ale kdybyste ho zkusili!) a mojí milovanou limonádu z fermentovaný meruňky Mơ muối [mə muoj].

DSCF1231

DSCF1244

DSCF3062

Nedělní Nem lá xung a Nem lui

Jsem ze včerejška nějaká přejedená a tak si dávám snídani v podobě malý ranní dávky ovoce: sušený jackfruit, banán, taro… taková rychlá sladká směs nedoslazovanýho sušenýho exotickýho ovoce a zeleniny. Je to úžasně ulítlý!

Vařím, fotím a vyřizuju pracovní záležitosti. A k tomu jsem nahrála už jeden recept na tu úplně nejzákladnější vietnamskou „omáčku na namáčení“, tak ji nepřehlídněte: Nước chấm [nuək čam], ještě se vám bude hodit. ;)

Nuoc cham vietnamese dipping sauce

Na večeři vyrážíme do ulic. Stará Hanoj je krásná, ale je tam o dost víc lidí a taky bělochů, tady mám pocit, jak kdybysme tu byli jediný. Všichni Vietnamci na nás koukaj a smějou se, když se k nim jdem najíst, i když jen tak koukáme a fotíme. Je to hezký, mám je ráda. Jsou takový veselý a sami taky fotěj, takže když fotíte vy je, je jim to v podstatě dost buřt. Ideální země pro cvičnou služebku pro začínající fotodokumentaristy.

Objevili jsme další úplně boží ulici se street foodem. Je neděle večer a je mnohem míň rušno, než přes týden. Koukám na ceduli, která hlásá Nem lá xung/sung [nem lá suŋ] a jásám! :)

DSCF1276

Nem je obecně výraz pro závitky,  znamená list a xung nebo taky sung jsou listy fíkovníku hroznovitého (ficus racemosa).

Vietnamci milujou závitky, balí jídlo do listů bylinek a do jemňoučkýho rýžovýho papíru napříč celou zemí. A kdykoliv můžou, strašně rádi jedí tyhle drobnosti rukama. Zapomeňte na hůlky! Pravej Vietnamec závitky hůlkama nikdy nejí. Vlastně úplně stejně jako pravej Japonec, nejí hůlkama sushi (na to koukněte do krátkýho vyčerpávajícího článku od Báry Rektorový aka Sushi Queen, která má sushi v malíku – stojí za to přečíst!).

Do ruky si vezmete jemňoulinkej rejžovej papír, položíte na něj listy fíkovníku, do nich dáte náplň, což v tomhle případě znamená směs vepřových kůžiček s vepřovým masem, smíchaných s drcenou praženou rejží, to zabalíte a namáčíte do silný sladko-kyselo-slaný omáčky s hodně česnekem a chilli. Je to super zvláštní a mě to moc chutná, hlavně se studeným pivem. :)

DSCF1285

DSCF1277

Takových nesmyslů můžete sníst večer tím pádem víc. Takže jsme si sedli k Thủy (máš tu velkou konkurenci! ;) na Nem lui [nem lui] a Bánh xèo [baň sew]. To první jsou jakoby špízky ze směsi vepřovýho a hovězího mletýho masa a dalších ingrediencí, který se v lepším případě namačkají kolem paličky citronový trávy (spíš od města Huế dál na jih) a grilujou se nad ohněm. My jsme je měli jen obalený na jídelních hůlkách, což se taky dělá. Voní pak víc česnekem a chybí tam ta báječná citronella.

DSCF1289

Syčící placku už znáte, takže se možná jen pobavte nad tím, k čemu ve Vietnamu taky slouží nůžky. Nastříhala jsem Bánh xèo na proužky, aby se s ní dobře manipulovalo. K tomuhle všemu dostanete zase koš salátu (ne ledovýho…) a bylinek (klasnatka brvitá, perila křovitá, máta thajská…) omáčku na namáčení, syrový plátky lilku, okurky a ananasu a zase všechno balíte do tenoučkýho papírku, zeleniny a bylinek. Přála bych vám tohle fakt zažít a všechno ochutnat.

DSCF1294

DSCF1291

DSCF1292

A co by to bylo za povedenej večer bez kafíčka. :) Život je krásnej!

DSCF1298

Přijďte na můj kurz vaření!

Komentáře Každý komentář mě potěší!

Pusto a prázdno.
Bez vašich komentářů je tu strašně smutno...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ahoj, jmenuju se Jana. Jsem hodná. Nutriční gastronomka.

Novinky přímo do mailu Nechte mi tu e-mailovou adresu

Poslat
ZÁSADNĚ ZDRAVĚ – Jana Králiková (Černá)

O jídle. O zdravém těle. O zdravém rozumu.

A taky o životním stylu, který vás bude bavit.